V rozsudku ze dne 21. ledna 2015 rozhodoval Nejvyšší soud ČR, zda se zaměstnavatel dopustil vůči zaměstnanci šikany.
V daném případě byl zaměstnanec (žalobce) zaměstnán u zaměstnavatele (žalovaného) na základě pracovní smlouvy. I když ve smlouvě byl uveden druh práce „učitel střední školy“, vyučoval do sporného období jen anglický jazyk. Žalovaný již dříve s žalobcem rozvázal pracovní poměr, žalobce se odvolal u soudu proti neplatnosti výpovědi, soud rozhodl v jeho prospěch a žalobce se mohl vrátit zpět do práce.
Po návratu do práce uzavřel zaměstnavatel se zaměstnancem nový pracovní poměr, ve kterém však byla zaměstnanci přidělena výuka jiných předmětů (tělesná výchova, občanská nauka, strojnictví). Zaměstnanec však neměl k výuce těchto předmětů potřebnou kvalifikaci, z tohoto důvodu nechodil do práce. Zaměstnavatel tedy dal zaměstnanci znovu výpověď z důvodu závažného porušení povinnosti dle § 52 písm. g) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Žalobce uváděl, že žalovaný porušil svou povinnost, protože žalobce nezařadil na výkon práce (výuku anglického jazyka), který prováděl před uznáním neplatnosti dřívější výpovědi.
Soud prvního stupně žalobci vyhověl a dovodil, že právě žalovaný porušil svou povinnost tím, že zaměstnanci přidělil práci, ke které neměl zaměstnanec kvalifikaci. Žalovaný se však proti tomuto rozsudku odvolal.
Odvolací soud, změnil rozsudek prvního stupně a žalobu zamítl. Na rozdíl od soudu prvního stupně dospěl k závěru, že zaměstnanec je povinen vykonávat práci dle pracovní smlouvy, nikoliv podle toho jakou práci v rámci sjednaného druhu práce vykonával. Uvedl, že není rozhodné, že před první výpovědí z pracovního poměru vyučoval žalobce u žalovaného převážně anglický jazyk.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání k Nejvyššímu soudu ČR, v němž uvádí, že řízení je stiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Uvádí, že stanovení pracovního úvazku žalovaným bylo účelové. Odvolací soud také nevzal v úvahu, že pedagogickým pracovníkem může být jen ten, kdo má odbornou kvalifikaci. Nejvyšší soud ČR uvedl, že i když nově sjednaný druh práce, bylo možné podřadit pod „učitel střední školy“, nelze přehlédnout, že se tak stalo poté, co žalobce uspěl se svojí předchozí žalobou o neplatnosti (předchozí) výpovědi. Odvolací soud se tak měl zabývat i tím, zda zaměstnavatel nepřidělil zaměstnanci jiný výkon práce, z důvodu, že se se svou předchozí žalobou domáhal svých práv. Nejvyšší soud se s rozsudkem odvolacího soudu neztotožnil, zrušil jej a vrátil věc odvolacímu soudu k dalšímu projednání.
Na základě tohoto rozsudku, by zaměstnavatelé měli zvažovat, že i když přidělují zaměstnanci práci v rámci sjednaného druhu práce, zda tak nečiní šikanózně, například jako v předchozím případě, jako pomstu za to, že se zaměstnanec domáhal svých práv u soudu.