Advokát v Olomouci JUDr. Lubor Ludma pokračuje v institutech trestního práva procesního a po institutu vazby se dnes věnuje zvláštnímu způsobu dokazování v trestním řízení zvanému rekognice.
Rekognice je samostatnou metodou kriminalistické identifikace, spočívající v tom, že osoba v souvislosti s vyšetřováním trestného činu znovu poznává, a tím ztotožňuje nějakou osobu nebo věc. Poznávající osoba tak činí na základě skutečností, které sama bezprostředně vnímala svými smysly.
Institut rekognice je upraven v ust. § 104b zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu soudního (dále jako „tr. ř.“). Dle odst. 1 se rekognice koná, je-li pro trestní řízení důležité, aby podezřelý, obviněný nebo svědek znovu poznal osobu nebo věc a určil tím jejich totožnost. K provádění rekognice se vždy přibere alespoň jedna osoba, která není na věci zúčastněna.
Jak je patrno z § 104b odst. 1 tr. ř. se poznávající osobou rekognice může stát osoba podezřelá, obviněná, či svědek, který má znovu poznat určitou skutečnost.
Než se ovšem přistoupí k samotné rekognici, je třeba osobu poznávající vyslechnout o okolnostech, za nichž osobu nebo věc vnímala, a o znacích nebo zvláštnostech, podle nichž by bylo možno osobu nebo věc poznat. Je však důležité, aby orgány činné v trestním řízení před samotným provedením rekognice osobě poznávající neukázaly osobu či věc, kterou má znovu poznat.
Před samotnou rekognicí se osoba, která má být poznána, vyzve, aby se zařadila na libovolné místo mezi ukazované osoby. Jestliže osoba má být poznána nikoliv podle svého vzezření, ale podle hlasu, umožní se jí, aby hovořila v libovolném pořadí mezi dalšími osobami s podobnými hlasovými vlastnostmi.
Má-li být poznána osoba, ukáže se poznávajícímu mezi nejméně třemi osobami, které se výrazně neodlišují. V některých případech není možno ukázat osobu, v takovém případě se rekognice provede podle fotografie, která se předloží poznávající osobě s fotografiemi nejméně tří dalších podobných osob. Má-li být poznána věc, ukáže se podezřelému, obviněnému nebo svědkovi ve skupině věcí, které jsou, pokud možno téhož druhu.
Přestože se před rekognicí provádí výslech osoby poznávající, je možné po provedení rekognice přistoupit k novému vyslechnutí, je-li třeba odstranit rozpor mezi prvotní výpovědí a výsledky rekognice.
Rekognice je důkazní prostředek, který významně přispívá k náležitému objasnění trestných činů a spravedlivému potrestání jejich pachatelů. Nedávno se k institutu rekognice vyjádřil i Ústavní soud ČR, který ve svém nálezu ze dne 20. 6. 2017 sp. zn. I ÚS 3709/16 formuloval opatření, která by mohla vedle zákonem stanovených požadavků uvedených výše výrazně přispět ke zvýšení důkazní síly prováděné rekognice.
a. „Při rekognici by měla být poznávána jen jedna osoba, která by se neměla odlišovat od figurantů ani v obecných ani ve specifických (popsaných) znacích.
b. Před rekognicí by měla být poznávající osoba doložitelně upozorněna, že se pachatel nemusí nacházet mezi předváděnými osobami.
Toto upozornění výrazně snižuje procento špatně označených poznávaných, zatímco se procento řádně označených poznávaných nesníží.
c. Je vhodné zvážit, zda by rekognici neměla provádět osoba, která nedisponuje informací o tom, které osoby jsou figuranti a která osoba je poznávaná.
Pokud by rekognici prováděla osoba, která by měla informace nebo sama věděla, která osoba je poznávána, mohla by i nedopatřením určitým způsobem napovědět či naznačit, kdo je figurant, čímž by nebyl naplněn účel rekognice.
d. Po provedení rekognice by měla být poznávající osoba vyslechnuta k tomu, jak si je jistá svými závěry. Je vhodné zvážit, zda by tento výslech neměla provádět osoba, která nedisponuje informací o tom, které osoby jsou figuranti a která osoba je poznávaná.
e. Důkazní sílu rekognice podpoří i vyšší počet poznávaných osob (fotografií).
f. Důkazní sílu rekognice podpoří i dokumentace jejího průběhu pořízením videozáznamu.
Rekognice často splňuje podmínky stanovené v § 160 odst. 4 tr. ř. pro neodkladný úkon, zejména v případě ukázání osob svědkovi, jestliže nejsou k dispozici jiné prostředky, jak objasnit skutečnosti podmiňující zahájení trestního stíhání, a bývá tak prováděna podle § 158a tr. ř. za přítomnosti soudce. Z povahy věci se jedná o úkon zásadně neopakovatelný.
Advokát v Olomouci JUDr. Lubor Ludma na závěr dodává, že byť je rekognice obecně neopakovatelným úkonem, byla-li rekognice provedena podle fotografií, je podle Ústavního soudu ČR možné následně provést rekognici in natura [srov. nález sp. zn. I. ÚS 2852/14 ze dne 23. 2. 2015 (N 43/76 SbNU 591)], tedy takový druh rekognice, kdy poznávající osoba má poznat jiné osoby či věci, které může reálně vidět.