Advokát v Olomouci JUDr. Lubor Ludma nastiňuje podobu mimořádných opravných prostředků v trestním právu procesním České republiky.
Ve všech odvětvích českého práva je procesní stránka vybudována na předpokladu stability pravomocných rozhodnutí, jelikož tato stabilita slouží převážně k udržení a ochraně společenských vztahů, jelikož důvěra společnosti v soudní moc a právní jistota jsou součástí atributů právního státu. K udržení těchto klíčových bodů slouží nezměnitelnost pravomocných rozhodnutí.
V trestním právu tomu není jinak. Avšak i po přezkoumání nepravomocného rozhodnutí řádným opravným prostředkem může nastat situace, že dojde k tak závažnému pochybení, že trvání na závaznosti a nezměnitelnosti pravomocného rozhodnutí by přineslo ohrožení či porušení smyslu spravedlivého rozhodování. Pro tato pochybení zákonodárce vykonstruoval, a to nejen v trestním právu, řadu tzv. mimořádných opravných prostředků, kterými se oprávněné osoby mohou domáhat nápravy, a udržení spravedlnosti.
K prolomení právní moci rozhodnutí musí existovat závažný důvod, který je zákonodárcem předpokládán a splňuje kritéria, která stanovil v zákoně. Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. ř.“) zakotvuje celkem 3 mimořádné opravné prostředky, kterými jsou dovolání, stížnost pro porušení zákona a obnovu řízení. Mimořádnost těchto opravných prostředků, mimo prolomení právní moci, spočívá v tom, že dovolání je možné podat pouze k nápravě právních vad pravomocných rozhodnutí, obnova řízení je proti některým pravomocným rozhodnutím nepřípustná a stížnost pro porušení zákona může podat pouze Ministr spravedlnosti ČR.
Prvním z mimořádných opravných prostředků je dovolání. Dovolání, o kterém rozhoduje Nejvyšší soud ČR, slouží k odstranění právní vad pravomocných rozhodnutí, či rozhodnutí jím předcházejícím, popřípadě i vad skutkových, jen když jsou důsledkem nesprávného právního posouzení skutku. Dle ust. § 265a odst. 1 tr. ř. dovoláním lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Druhý odstavec nám stanoví, která jsou rozhodnutí ve věci samé, např. usnesení o zahájení tr. stíhání, rozsudek, jímž byl obviněný uznán vinným a další.
U dovolání hraje důležitou roli jeho přípustnost. Dovolání je možné podat jen z důvodů, které předpokládá ust. § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. Jde o důvody, když např. rozhodl soud, který byl věcně nepříslušný nebo který byl špatně obsazen, rozhodl vyloučený orgán, obviněný neměl v řízení obhájce, ač ho dle zákona mít měl, a další. Zvláštní důvod je zakotven v odstavci druhém, protože je dle něho dovolání přípustné kdykoli, pokud byl uložen trest odnětí svobody na doživotí.
Oprávněné osoby k podání dovolání jsou Nejvyšší státní zástupce a obviněný a musí ho podat ve lhůtě 2 měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání podávají. Nejvyšší státní zástupce může dovolání podat jak v prospěch, tak i v neprospěch obviněného pro nesprávnost kteréhokoli výroku soudu. Obviněný, z povahy věci jen ve prospěch, pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, pokud se ho bezprostředně dotýká. Obviněný však může podat dovolání pouze prostřednictvím advokáta.
Systematicky druhým z mimořádných opravných prostředků je stížnost pro porušení zákona. Dle ust. § 266 odst.1 proti pravomocným rozhodnutí soudu nebo státního zástupce, jímž byl porušen zákon nebo které bylo učiněno na podkladě vadného postupu řízení, může ministr spravedlnosti podat u Nevyššího soudu stížnost pro porušení zákona. Pokud ji ministr spravedlnosti podává jen proti výroku o trestu, tak jen tehdy, jestliže je trest ve zřejmém nepoměru k povaze a závažnosti trestného činu či pokud je trest v rozporu s jeho účelem.
Pokud Nejvyšší soud ČR dojde k tomu, že zákon byl porušen ve prospěch obviněného, vydá tzv. akademický výrok, ve kterém pouze konstatuje porušení zákona. Pokud dojde k závěru, že byl zákon porušen v neprospěch obviněného, Nejvyšší soud ČR zruší napadené rozhodnutí a zpravidla přikáže orgánu, jehož rozhodnutí bylo napadeno, aby věc znovu projednal a rozhodl. Pokud je to na podkladu skutkového stavu, který byl zjištěn správně, možné, Nejvyšší soud sám rozhodne, pokud mu to zákon nezakazuje. V novém řízení, z důvodu nezákonnosti v neprospěch, platí zásada zákazu reformatio in peius tedy, že nesmí dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného.
Posledním z mimořádných opravných prostředků je obnova řízení. Zákonné ustanovení § 277 tr. ř. nám stanoví, proti kterým, taxativně vypočteným pravomocným rozhodnutím se lze obnovy řízení domáhat. Jde o rozsudek, trestním příkaz, usnesení o zastavení trestního stíhání, o podmíněném zastavení trestního stíhání, o schválení narovnání nebo o postoupení věci jinému orgánu, pokud nebylo takové rozhodnutí zrušeno v jiném předepsaném řízení.
Obnova řízení se rozpadá do dvou fází, o řízení o povolení a na řízení po povolení obnovy.
Prvním důvodem pro obnovu řízení jsou ve skrze především skutečnosti, které vyšly nově najevo, či důkazy soudu dříve neznámé, které by mohly odůvodnit jiné rozhodnutí ve věci. Z povahy věci jde o skutečnosti či důkazy, které se týkají okolností před původním rozhodnutím, akorát nově vyšly najevo.
Druhým důvodem pro obnovu řízení je skutečnost pravomocného rozhodnutí, že policejní orgán, státní zástupce, či soudce v řízení porušil svoji povinnost jednáním zakládající trestný čin.
Posledním důvodem pro obnovu řízení je nález Ústavního soudu, který zrušuje právní předpis či jeho část, a podle tohoto zrušeného předpisu bylo pravomocně rozhodnuto, je možno obnovit řízení, pokud rozsudek nebyl ještě vykonán.
Obnovu řízení lze povolit jak ve prospěch, tak i v neprospěch obviněného, s tím, že v neprospěch ji nelze povolit, pokud trestnost činu zanikla, obviněný zemřel, uplynula lhůta v délce jedné poloviny promlčecí doby o trestném činu, a pokud se na čin vztahuje rozhodnutí prezidenta republiky o nepokračování v trestním stíhání.
Mezi oprávněné osoby k podání návrhu na povolení obnovy jsou státní zástupce, který může podat návrh i v neprospěch obviněného a dále obviněný, a osoby, které mohou v jeho prospěch podat odvolání (dle § 247 odst. 2 tr. ř. např. příbuzní v pokolení přímém, manžel, atd.).
Advokát v Olomouci na závěr opět připomíná, že k užití mimořádných opravných prostředků se přistupuje jen výjimečně a pokud je to nezbytné, protože prolamují právní moc vydaných rozhodnutí.