Advokát v Olomouci JUDr. Lubor Ludma k novele zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Insolvenční zákon“), která nabude účinnosti od 1. 7. 2017. Insolvenční zákon zakotvuje právní úpravu úpadku, hrozícího úpadku a oddlužení dlužníka a je doplněn novelou č. 64/2017 Sb. V návaznosti na novelizaci insolvenčního zákona se v tomto příspěvku bude advokát v Olomouci zabývat především doplněním úpravy insolvenčních návrhů podaných věřitelem, složení záloh na náklady insolvenčního řízení a povinnost sepsání a podání návrhu na povolení oddlužení s insolvenčním návrhem osobou určenou zákonem.
Insolvenční návrh je dle § 97 odst. 7 insolvenčního zákona oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel, v případě hrozícího úpadku pouze dlužník. Mimo to, že každý věřitel musí společně s podáním návrhu doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, musí k návrhu připojit i její přihlášku.
Novela doznala změn v oblasti podání insolvenčního návrhu věřitelem vůči dlužníku -právnické osobě. Dle nového § 105 odst. 1 věty za středníkem, „je-li dlužníkem právnická osoba, je insolvenční navrhovatel, který vede účetnictví nebo daňovou evidenci podle zvláštního zákona, povinen doložit pohledávku uznáním dlužníka s ověřeným podpisem nebo vykonatelným rozhodnutím nebo notářským zápisem se svolením k vykonatelnosti nebo exekutorským zápisem se svolením k vykonatelnosti nebo potvrzením auditora podle zvláštního zákona, soudního znalce nebo daňového poradce, že navrhovatel o pohledávce účtuje.“
Podstatnou změnou, kterou novela insolvenčního zákona přináší, je povinnost věřitele, který podává insolvenční návrh, složení záloh na náklady insolvenčního řízení dle § 108. Dosavadní právní úprava stanovila možnost soudu, aby navrhovateli nařídil zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak.
Nová právní úprava v § 108 odst. 1 zakotvuje, že „je-li podán insolvenční návrh věřitele proti právnické osobě, která je podnikatelem, je navrhovatel povinen složit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50 000 Kč, a je-li podán insolvenční návrh věřitele proti právnické osobě, která není podnikatelem, nebo proti fyzické osobě, zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 10 000 Kč; záloha je splatná spolu s podáním insolvenčního návrhu.“ Tuto povinnost však nemá navrhovatel, který je zaměstnancem nebo bývalým zaměstnancem dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích, je-li insolvenčním navrhovatelem spotřebitel, jehož pohledávka spočívá v nároku vyplývajícím ze spotřebitelské smlouvy.
Novinkou je i zvýšení horní hranice pro možné uložení pokuty insolvenčnímu navrhovateli, který svůj návrh podal zjevně bezdůvodně se zřetelem ke všem okolnostem věci, zejména k okolnostem podání insolvenčního návrhu, následkům jeho podání a jejich závažnosti, k jednání insolvenčního navrhovatele po podání návrhu a případné účinné snaze nahradit způsobenou škodu nebo odstranit škodlivé následky. Ustanovení § 128 odst. 3 insolvenčního zákona zde stanoví, oproti dosavadní maximální výše pokuty, kterou je 50 000 Kč, částku až 500 000 Kč, za takovýto bezdůvodný návrh.
Výše uvedenými změnami se zákonodárce snaží zamezit především tzv. „šikanózním“ insolvenčním návrhům, které bývaly užívány například v rámci konkurenčního boje.
Za nejvýznamnější novinku advokát v Olomouci JUDr. Lubor Ludma považuje zakotvení povinnosti sepsání a podání návrhu na povolení oddlužení a insolvenčního návrhu za dlužníka zákonem jmenovanou osobou, což přináší nové ustanovení § 390a insolvenčního zákona.
Dle § 390a odst. 1 insolvenčního zákona „není-li dále stanoveno jinak, musí být návrh podle § 390 odst. 1 (návrh na povolení oddlužení spolu s insolvenčním návrhem) sepsán a za dlužníka podán advokátem, notářem, soudním exekutorem, insolvenčním správcem, nebo akreditovanou osobou; akreditovanou osobou je právnická osoba, které byla rozhodnutím ministerstva udělena akreditace pro poskytování služeb v oblasti oddlužení podle tohoto zákona.“
Výše uvedené ustanovení se nepoužije, když je dlužníkem fyzická osoba, která má právnické nebo ekonomické vzdělání v magisterském studijním programu nebo vykonala zkoušku insolvenčního správce, nebo je-li dlužníkem právnická osoba a jedná-li za ni osoba uvedená v § 21 občanského soudního řádu, která má právnické nebo ekonomické vzdělání v magisterském studijním programu nebo vykonala zkoušku insolvenčního správce. Osobou dle § 21 občanského soudního řádu se rozumí člen statutárního orgánu, pověřený zaměstnanec, vedoucí odštěpného závodu či prokurista.
Dosavadní právní úprava umožňovala, aby návrh na povolení oddlužení spolu s insolvenčním návrhem sepsal a podal pouze sám dlužník.
Advokát v Olomouci JUDr. Lubor Ludma na závěr dodává, že v insolvenčním právu je i po novele oprávněn poskytnout právní služby spočívající v zastupování dlužníků, věřitelů i insolvenčních správců v insolvenčním řízení, včetně sepsání a podání návrhu na povolení oddlužení spolu s insolvenčním návrhem dle § 390a insolvenčního zákona.