Mlčenlivost advokáta: hostingy, cloudy a servery jsou prostory podléhající advokátní mlčenlivosti
Dovoluji si před samotným článkem předestřít, že mlčenlivost advokáta zde není pro advokáty, ale je zde zásadně ve prospěch klientů a slouží jejich ochraně před nezákonnými zásahy veřejné moci do jejich subjektivních práv a oprávněných zájmů.
Nejvyšší soud České republiky zaujal stanovisko (dne 25.6.2015 ve sp. zn. TPJN 306/2014) týkající se povinnosti mlčenlivosti advokáta. Přispěl ke sjednocení definice jiných prostor, ve kterých (rovněž jako při domovní prohlídce advokáta v obydlí advokáta, ve kterém advokát vykonává advokacii) může prohlídka (pro účely trestního řízení) proběhnout pouze za přítomnosti zástupce České advokátní komory (tedy specifickým postupem podle § 85b zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu). S obsahem listin, které obsahují skutečnosti, na než se vztahuje povinnost mlčenlivosti advokáta, je orgán provádějící úkon (policejní orgán) oprávněn se seznámit pouze (a jen) za přítomnosti a se souhlasem zástupce České advokátní komory.
Nejvyšší soud České republiky uvedl, že „jiné prostory, v nichž advokát vykonává advokacii, jsou jakékoliv prostory, které souvisí s výkonem advokacie a v nichž se proto nacházejí informace v písemné, elektronické či jiné podobě„. Nejvyšší soud uvedl demonstrativní výčet takových prostor obsahující též prostory jako hostingy, cloudy a servery (a jejich různé typy), tedy nejrůznější elektronická úložiště dat (webové stránky advokáta, vlastní datová úložiště advokáta i datová úložiště provozovaná jinou osobou), dále vozidlo advokáta, místa určená pro ukládání a archivaci spisů, kancelář advokáta, pobočka kanceláře advokáta a kancelář advokáta v sídle společnosti, které advokát poskytuje právní služby.
Stanovisko Nejvyššího soudu ČR se dále zabývá návrhem na nahrazení souhlasu zástupce České advokátní komory, který musí být perfektní (a když trpí vadami ve smyslu § 85b odst. 4 trestního řádu, lze pouhým neformálním sdělením navrhovatele informovat, že se k jeho návrhu nepřihlíží, jinak je třeba rozhodnout zásadně usnesením, proti němuž není stížnost přípustná), Nejvyšší soud ČR rovněž zdůrazňuje, že domovní prohlídku advokáta je třeba náležitě připravit vč. zajištění znalce z oboru kybernetika, výpočetní technika (např. Mgr. Martin Ludma, znalec-IT).
Stanovisko Nejvyššího soudu ČR (pro futuro) jednoznačně přispěje k ochraně důvěrných informací pro přípravu obhajoby klientů a rovněž také k ochraně zájmů ostatních klientů advokáta.
Mlčenlivost advokáta je jednou z nejdůležitějších povinností a vlastností advokáta.
—
Související právní úprava:
§21 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích:
V zájmu jednotného rozhodování soudů může předseda Nejvyššího soudu nebo předseda kolegia Nejvyššího soudu anebo velký senát na základě vyhodnocení pravomocných rozhodnutí soudů navrhnout příslušnému kolegiu zaujetí stanoviska podle § 14 odst. 3. K zaujetí stanoviska je potřebný souhlas většiny všech členů kolegia.
§85b odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu:
Při provádění domovní prohlídky nebo prohlídky jiných prostor, v nichž advokát vykonává advokacii, pokud se zde mohou nacházet listiny, které obsahují skutečnosti, na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti advokáta, je orgán provádějící úkon povinen vyžádat si součinnost České advokátní komory (dále jen „Komora“); orgán provádějící úkon je oprávněn seznámit se s obsahem těchto listin pouze za přítomnosti a se souhlasem zástupce Komory, kterého ustanoví předseda Komory z řad jejích zaměstnanců nebo z řad advokátů. Stanovisko zástupce Komory je třeba uvést v protokolu podle § 85 odst. 3 trestního řádu.