Advokát v Olomouci – dlužník v insolvenčním řízení a režim jeho výslechu v incidenčním sporu
Dlužník v insolvenčním řízení, (tedy osoba, která je v úpadku dle § 3 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona), nemůže být v jednání o incidenčním sporu v rámci dokazování vyslechnut na podkladě poučení svědka dle § 126 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. Výslech dlužníka jako svědka v řízení o určení neúčinnosti právního úkonu (v incidenčním sporu) je vadný, (jedná se tedy o vadný procesní postup soudu), když dlužník v insolvenčním řízení jeho postavení účastníka neztrácí ani v incidenčním sporu dle § 2 písm. d) insolvenčního zákona. Taková výpověď dlužníka by proto byla v incidenčním sporu neupotřebitelná a nelze z ní soudem vycházet. Kdyby soud z takové (vadné) výpovědi při rozhodnutí v incidenčním sporu vycházel, bylo by řízení zatíženo vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci dle § 212 odst. 4 občanského soudního řádu.
Dle § 126 odst. 1 občanského soudního řádu každá fyzická osoba, která není účastníkem řízení, je povinna dostavit se na předvolání k soudu a vypovídat jako svědek. Musí vypovědět pravdu a nic nezamlčovat. Výpověď může odepřít jen tehdy, kdyby jí způsobila nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám blízkým; o důvodnosti odepření výpovědi rozhoduje soud.
Dle § 242 odst. 1 insolvenčního zákona lze odporovat lze právnímu úkonu, kterým dlužník úmyslně zkrátil uspokojení věřitele, byl-li tento úmysl druhé straně znám nebo jí se zřetelem ke všem okolnostem musel být znám. Úmyslně zkracujícímu právnímu úkonu lze odporovat, byl-li učiněn v posledních 5 letech před zahájením insolvenčního řízení.
K výše uvedenému advokát v Olomouci dodává, že úmyslně zkracujícímu právnímu úkonu dlužníka v insolvenčním řízení lze odporovat, byl-li učiněn v posledních 5 letech před zahájením insolvenčního řízení.
