Archiv autora: JUDr. Lubor Ludma

Oděv advokáta je nově upraven v etickém kodexu.

Představenstvo České advokátní komory usnesením ze dne 13.10.2015 změnilo usnesení představenstva České advokátní komory č. 1/1997 Věstníku, kterým se stanoví pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže advokátů České republiky (etický kodex), ve znění pozdějších předpisů. Představenstvo České advokátní komory podle § 17 a § 44 odst. 4 písm. b) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů upravilo oděv advokáta tak, že advokát bude od nabytí účinnosti změny etického kodexu povinen užívat oděv advokáta, který odpovídá povaze poskytovaných právních služeb a nesnižuje důstojnost advokátního stavu. Představenstvo se usneslo na tom, oděv advokáta je pro jednání před soudem nebo jiným orgánem společenský oděv.

Společenský oděv advokáta pro jednání před soudem nebo jiným orgánem tvořit tmavý oblek, košile a vázanka. Advokátní kancelář v Olomouci vítá tuto změnu etického kodexu, oděv advokáta, který je takto výslovně upraven, zajisté přispěje k důstojnosti a vážnosti advokátního stavu.

Advokát v Olomouci sděluje, že výše uvedená změna se nikterak nedotkne právní úpravy advokátního taláru (stavovský oděv advokáta), když povinnost nosit stavovský oděv advokáta (talár) má advokát již na základě novely zákona o advokacii, kterou již dne 17.6.2009 schválil senát. Advokát v Olomouci tedy jen na okraj připomíná, že advokát je ze zákona i nadále povinen používat talár (stavovský oděv advokáta) v trestním řízení, a dále v řízení před Ústavním soudem, Nejvyšším soudem a Nejvyšším správním soudem, přičemž vzhled taláru stanovuje Česká advokátní komora stavovským předpisem.

Oděv advokáta je tedy upraven v zákonu o advokacii jako stavovský oděv advokáta a nyní nově také stavovskými předpisy České advokátní komory jako společenský oděv pro jednání před soudy nebo jinými orgány.

Zúčastnili jsme se právní debaty v Olomouci s právníkem a předsedou Ústavního soudu ČR panem JUDr. Pavlem Rychetským.

Členové advokátní kanceláře se dne 23. 11. 2015 zúčastnili debatního večera, jehož hlavním hostem byl předseda Ústavního soudu České republiky JUDr. Pavel Rychetský. Debatní večer s JUDr. Pavlem Rychetským byl zorganizován Olomouckou Jednotou českých právníků; JUDr. Lubor Ludma a Lukáš Baudiš jsou jejími členy. Přítomné obecenstvo tvořili takřka všichni zástupci právnických profesí od advokátů, přes soudce okresních a krajských soudů a Nejvyššího soudu ČR, státních zástupců, ale také studentů Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Doktor Rychetský se ve svém povídání vrátil skoro ke všem pracovním pozicím, ve kterých se za svoji bohatou kariéru ocitl. Zmínil zážitky ze svého působení v Senátu ČR, ve vládě, ale především se věnoval svému působení na Ústavním soudu ČR.

Předseda Ústavního soudu přítomným detailně přiblížil, co způsobují obecně závazná rozhodnutí Ústavního soudu ČR, především v jeho derogační pravomoci, kterou ruší právní předpisy kvůli rozporu s ústavním pořádkem ČR. Zásadním důsledkem takovéto činnosti soudu je vytvoření umělé mezery v právním řádu, tudíž se Ústavní soud ČR musí pokusit ustanovení, které je napadeno stížností, nejprve vyložit konformně s ústavním pořádkem. Pokud však dojde k závěru, že takovému výkladu nelze dostát, rozhodne o zrušení napadeného ustanovení.

Aby na základě těchto mezer nedocházelo k ještě většímu protiústavnímu stavu, Ústavní soud ČR se v některých případech uchyluje k nezvyklému, avšak naprosto logickému, kroku, ve kterém protiústavní ustanovení zruší až s určitou časovou mezerou, jinými slovy, odložil zrušení, aby se mohl zákonodárce na podobnou situaci připravit návrhem nové úpravy.

Dalším bodem v nadlehčené atmosféře právní debaty v Olomouci bylo předkládání předběžných otázek Soudnímu dvoru Evropské Unie. Pan předseda zde s úsměvem uvedl, že jeho Ústavní soud, jako jediný v celé Evropské Unii, stále žádnou neformuloval, s tím, že přeci soudci ústavního soudu musí vědět vše a zatím se nesetkal s případem, který by nebyli schopni posoudit.

Předseda Ústavního soudu ČR se v rámci právní debaty v Olomouci věnoval rozlišení abstraktní a konkrétní kontroly ústavnosti, připomenul některá ustanovení zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, (konkr. § 66 a § 67), věnoval se tak otázce aktivní legitimace a připomenul, že obecně je možno napadnout jen ten předpis, který je v momentě podání návrhu součástí právního řádu, zároveň však připomenul případy, kdy Ústavní soud tuto zásadu již několikrát prolomil a „zrušil existující předpis“, resp. vyslovil, že již neexistující předpis byl protiústavní, avšak učinil tak jen ve vertikálních právních vztazích. Předseda Ústavního soudu zdůraznil význam role Ústavního soudu ČR a uvedl, že ani Nejvyšší soud ČR není oprávněn protiústavnost zákonných norem přezkoumávat. JUDr. Pavel Rychetský jako hlavní osoba právní debaty v Olomouci pojednal o tzv. „aditivních výrocích ústavního soudu“, když přiblížil některé kauzy, když Ústavní soud ČR sice ve výroku I. zamítl návrh, ale ve výroku II. uvedl, že „dlouhodobá nečinnost Parlamentu ČR je zásahem do základních práv a svobod“ (u podmínek jednostranného zvyšování nájemného), kdy již na základě takového aditivního výroku se mnozí majitelé činžovních domů začali domáhat náhrady škody po státu. Pavel Rychetský připomenul, že zrušením ustanovení z novely zákona neobživne předchozí právní stav, dále pojednal o zajímavých nálezech ve věci bezpečnostní prověrky, když historicky byli obhájci (advokáti) z předmětných ustanovení vyňati a Ústavní soud ČR zdůraznil, že právo na obhajobu má přednost před veřejným zájmem a advokáty nelze nutit, aby se podrobovali bezpečnostním prověrkám, případ se týkal protiústavního neseznámení advokáta s trestními spisy. JUDr. Pavel Rychetský uvedl, že jsou zde jen dvě možnosti: 1. dát spisy advokátovi k dispozici a použít je anebo 2. spisy advokátovi k dispozici nedat, ale zároveň je ani nepoužít.

Předseda Ústavního soudu ČR JUDr. Pavel Rychetský uvedl, že Ústavní soud ČR vyplňuje mezery, je – li napadeno ustanovení předpisu, který umožňuje několik výkladů, je povinností Ústavního soudu přezkoumat všechny možné výklady a pokud jeden z nich je ústavně konformní, tak ho označit, jinak je Ústavní soud ústavně konformní výklad povinen nalézt. Pavel Rychetský uvedl, že Ústavní soud může zrušit normu i zpětně, když neúčinnost právních norem zpětně lze vyslovit jen u norem přijatých ústavně absolutně nepřijatelným způsobem. Předseda JUDr. Pavel Rychetský přiblížil problematiku starobních důchodů, když jejich právní úpravu sice Ústavní soud shledal jako protiústavní, ale ponechal ji ještě v právním řádu (v případě prostého zrušení by totiž žádný starobní důchodce neměl na starobní důchod nárok). Předseda Ústavního soudu ČR v rámci právní debaty v Olomouci pohovořil i o lustračním zákonu, restitučních nárocích, vztazích národního, komunitárního a mezinárodního práva, rozvinul polemiku na otázku, zda – li je komunitární právo právem mezinárodním či pouhým mezinárodním závazkem. JUDr. Pavel Rychetský upřesnil tzv. otočené důkazní břemeno v antidiskriminačních věcech jako tzv. břemeno nerovnoměrně rozložené, kdy žalobce musí tvrdit zásah a druh diskriminace a až poté má žalovaný povinnost prokázat, že zásah nebyl učiněn z žalobcem tvrzeného diskriminačního důvodu. Pavel Rychetský ještě pojednal o ojedinělosti kompletního zveřejnění svazků STB v ČR a problematice vazebního zasedání, když obviněného je třeba vyslechnout pouze když rozhoduje ex lege (nikoliv na žádost obviněného).

Po zhruba dvouhodinovém úvodním slovu, se dostali na řadu i hosté právní debaty v Olomouci, kteří mohli formulovat a směřovat své otázky na přítomného pana předsedu, ve kterých se z části vraceli k úvodní řeči nebo zabrousili k jiným tématům, která uzavřela tento zajímavý večer.

Advokátní kancelář v Olomouci se zúčastní akce Magna Carta Libertatum pořádané Britskou obchodní komorou dne 19.11.2015 na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

Theme: THE RULE OF LAW AND THE APPLICATION OF LAW BY THE JUDICIARY IN THE UK AND THE CZECH REPUBLIC

Dne 19.11.2015 se zúčastníme na Právnické fakultě Karlovy Univerzity v Praze akce pořádané Britskou obchodní komorou v České republice, která hájí spektrum britských zájmů v České republice, tj. zájmů velkých investorů i drobných podnikatelů. Akce je pořádaná společně s Britským velvyslanectvím, Allen & Overy, Právnickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze a Elsou.

Během akce, které se Advokátní kancelář v Olomouci bude účastnit, proběhne panelová diskuse s předními představiteli justice. Bude se také diskutovat o historickém vlivu Magny Carta Libertatum na ústavní a právní systémy v Evropě, na právní stát a efektivitu justice ve Velké Británii a České republice.

Během akce vystoupí britský čestný sir pan Stanley Burnton, bývalý Lord odvolacího soudu Anglie a Walesu (Justice of Appeal), soudce Nejvyššího správního soudu ČR pan Doc. JUDr. Zdeněk Kühn, Ph.D., LL.M., S.J.D. a Mgr. Robert Pavlů, advokát.

Advokátní kancelář v Olomouci je na akci registrována Britskou obchodní komorou, advokátní kancelář v Olomouci tak bude přítomna diskuse s předními představiteli justice, na které budou řešeny zejména praktické názory na účinnost soudního řízení v České republice, uplatňování práva soudy v České republice, vybrané procedurální záležitosti a faktory ovlivňující výběr jurisdikce smluvních stran.

 

Dne 1.11.2015 jsme oslavili 5 let nepřetržité práce v advokacii. Je to již 5 let, kdy zakladatel advokátní kanceláře JUDr. Lubor Ludma, advokát začal pracovat v advokacii. Je to již 5 let, kdy začal hájit práva a oprávněné zájmy klientů. Celých 5 let je tak plně aktivním právníkem bránícím klienty. JUDr. Lubor Ludma, advokát nabízí poskytování kvalitních právních služeb. Práce v advokacii nás baví, práce v advokacii je pro nás velkým závazkem k našim klientům a potěšením pro nás.

Práce v advokacii nabízí skutečný přínos pro klienty a také potěšení a realizaci pro advokáty a advokátní koncipienty. Práce v advokacii však vyžaduje dlouhodobou přípravu. Nejprve je třeba absolvovat studium na právnické fakultě v oboru právo a právní věda (v České republice jen na jedné ze čtyř právnických fakult, tedy na Právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, Masarykovy univerzity v Brně, Karlovy univerzity v Praze nebo Západočeské univerzity v Plzni), následně časově a odborně náročnou koncipientskou praxi v advokátní kanceláři a následně úspěšné složení profesní zkoušky. Splněním těchto podmínek může dojít k zápisu do seznamu advokátů vedeného Českou advokátní komorou a věnovat se tak naplno práci v advokacii.

Advokát JUDr. Lubor Ludma nabízí svou prací v advokacii svým klientům účinnou ochranu práv a oprávněných zájmů.

Předpoklady pro výkon advokacie jsou stanoveny v zákonu 85/1996 Sb., o advokacii:

§ 4

Advokátem je ten, kdo je zapsán v seznamu advokátů vedeném Českou advokátní komorou (dále jen „Komora“).

§ 5

(1) Komora zapíše na základě písemné žádosti do seznamu advokátů každého,

a) kdo je plně svéprávný,

b) kdo získal vysokoškolské vzdělání v oboru právo

1. v magisterském studijním programu studiem na vysoké škole v České republice^1b), nebo

2. studiem na vysoké škole v zahraničí, pokud je takové vzdělání v České republice uznáváno za rovnocenné vzdělání uvedenému v bodě 1 na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, anebo pokud takové vzdělání bylo uznáno podle zvláštního právního předpisu^1d), a současně takové vzdělání odpovídá obsahem a rozsahem obecnému vzdělání, které lze získat v magisterském studijním programu v oboru právo na vysoké škole v České republice,

c) kdo vykonával po dobu alespoň tří let právní praxi jako advokátní koncipient,

d) kdo je bezúhonný,

e) komu nebylo uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátů nebo na něhož se hledí, jako by mu toto kárné opatření nebylo uloženo,

f) kdo nebyl vyškrtnut ze seznamu advokátů podle § 7b odst. 1 písm. e) nebo f), nebo uplynula-li od vyškrtnutí doba pěti let a insolvenční řízení bylo v této době pravomocně skončeno^1d),

g) kdo není v pracovním nebo ve služebním poměru, s výjimkou pracovního poměru

1. ke Komoře nebo k obdobné profesní organizaci advokátů v některém z domovských států,

2. k advokátovi, k právnické osobě podle § 15 odst. 1 (dále jen „společnost“), nebo k zahraniční právnické osobě oprávněné poskytovat právní služby podle § 35s odst. 1 (dále jen „zahraniční společnost“),

3. jehož předmětem je výkon vědecké, pedagogické, literární, publicistické nebo umělecké činnosti,

ani nevykonává jinou činnost neslučitelnou s výkonem advokacie,

h) kdo složil advokátní zkoušku,

i) kdo uhradil Komoře poplatek, který stanoví stavovský předpis nejvýše částkou 10000 Kč, a

j) kdo po splnění podmínek uvedených pod písmeny a) až i) složil do rukou předsedy Komory tento slib: „Slibuji na svou čest a svědomí, že budu ctít právo a etiku povolání advokáta a chránit lidská práva. Slibuji, že budu dodržovat povinnost mlčenlivosti a dbát důstojnosti advokátního stavu.“

(2) Do doby právní praxe advokátního koncipienta podle odstavce 1 písm. c) se započítává dovolená na zotavenou čerpaná v době trvání této praxe. Nevykonává-li advokátní koncipient právní praxi z důvodů překážek v práci na jeho straně nebo z důvodu omluvené nepřítomnosti v práci, započítávají se mu tyto doby do doby právní praxe nejvýše v rozsahu 70 pracovních dnů v každém roce jejího trvání.

§ 5a

(1) Komora zapíše na základě písemné žádosti po složení slibu do seznamu advokátů každého, kdo splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) a d) až g) a i) a

a) prokáže, že je oprávněn poskytovat právní služby způsobem uvedeným v § 3 v jiném státě za podmínek slučitelných s tímto zákonem, a

b) složí uznávací zkoušku (§ 54 odst. 3).

(2) Advokát, který byl zapsán do seznamu advokátů podle odstavce 1, je oprávněn poskytovat právní služby pouze v oblasti práva státu, v němž získal oprávnění k poskytování právních služeb, a v oblasti práva mezinárodního.

§ 5b

(1) Komora zapíše na základě písemné žádosti po složení slibu do seznamu advokátů evropského advokáta, který splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) a d) až g) a i) a který prokáže, že

a) poskytoval v České republice bez podstatnějších přerušení právní služby jako usazený evropský advokát (§ 35l odst. 1) po dobu alespoň tří let,

b) právní služby podle písmena a) poskytoval v oblasti práva České republiky.

(2) Prokáže-li žadatel o zápis do seznamu advokátů, který nesplňuje podmínku uvedenou v odstavci 1 písm. b), v pohovoru před tříčlennou komisí jmenovanou předsedou Komory, že jeho znalosti o právu České republiky a stavovských předpisů, jakož i zkušenosti získané v průběhu dosavadního poskytování právních služeb jsou dostatečné k výkonu advokacie, může Komora splnění této podmínky zcela nebo zčásti prominout.

§ 5c

Komora zapíše na základě písemné žádosti po složení slibu do seznamu advokátů státního příslušníka některého z domovských států nebo státního příslušníka jiného státu trvale usazeného v některém z domovských států, který splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) a d) až g) a i) a který

a) prokáže, že splnil podmínky profesního vzdělání a praxe stanovené v tomto státě k získání oprávnění k poskytování právních služeb pod profesním označením podle § 2 odst. 1 písm. b), a

b) složí zkoušku způsobilosti (§ 54 odst. 2).

§ 5d

(1) Komora vydá advokátovi nejpozději do jednoho týdne po zápisu do seznamu advokátů osvědčení o zápisu do seznamu advokátů a identifikační průkaz advokáta. Vzor, náležitosti a způsob používání identifikačního průkazu advokáta stanoví prováděcí právní předpis; prováděcí právní předpis může též stanovit dobu platnosti identifikačního průkazu advokáta. V osvědčení a v identifikačním průkazu advokáta Komora vyznačí omezení rozsahu poskytování právních služeb podle § 5a odst. 2.

(2) Osvědčením nebo identifikačním průkazem podle odstavce 1 prokazuje advokát oprávnění k poskytování právních služeb.

(3) První identifikační průkaz vydá Komora advokátovi bezplatně; za vydání nového identifikačního průkazu může Komora stavovským předpisem stanovit poplatek, a to nejvýše částkou 1000 Kč.

(4) Ten, kdo byl vyškrtnut ze seznamu advokátů podle § 7b odst. 1 písm. d) až g), je povinen Komoře neprodleně odevzdat osvědčení o zápisu do seznamu advokátů a vrátit identifikační průkaz advokáta. Odevzdání osvědčení a vrácení identifikačního průkazu advokáta v případě pozastavení výkonu advokacie a jejich navrácení advokátovi v případě zániku pozastavení výkonu advokacie upraví stavovský předpis.

§ 5e

(1) Zápis do seznamu advokátů zaznamená Komora v seznamu advokátů bez odkladu, nejpozději ve lhůtě uvedené v § 5d odst. 1.

(2) Komora současně se zaznamenáním zápisu do seznamu advokátů sdělí advokátovi identifikační číslo osoby, které mu bylo přiděleno správcem registru podle jiného zákona^1c); to neplatí, pokud je advokát zaměstnaným advokátem nebo pokud bylo advokátovi identifikační číslo osoby již přiděleno.

§ 5f

Advokát, který byl zapsán do seznamu advokátů podle § 5a, je oprávněn požádat o nový zápis do seznamu advokátů podle § 5 odst. 1 nebo § 5c, pokud splní podmínky pro zápis do seznamu advokátů uvedené v těchto ustanoveních.

§ 5g

Tomu, kdo prokáže právní zájem, Komora osvědčí, zda splňuje podmínky pro zápis do seznamu advokátů podle § 5 odst. 1 písm. b), c) a h).

§ 6

(1) Za advokátní zkoušku se pokládá též justiční zkouška, soudcovská zkouška, jednotná soudcovská zkouška, jednotná soudcovská a advokátní zkouška, prokurátorská zkouška, závěrečná zkouška státního zástupce, arbitrážní zkouška a notářská zkouška a exekutorská zkouška; Komora může uznat i jinou odbornou zkoušku v oblasti právní praxe za zkoušku advokátní.

(2) Za praxi advokátního koncipienta se pokládá též praxe soudce, prokurátora, státního zástupce, státního arbitra, státního notáře, notáře, justičního čekatele, právního čekatele prokuratury, arbitrážního čekatele, právního čekatele státního zastupitelství, notářského kandidáta a notářského koncipienta, exekutora, exekutorského kandidáta a exekutorského koncipienta, soudce Ústavního soudu, asistenta soudce Ústavního soudu nebo Nejvyššího soudu anebo Nejvyššího správního soudu, asistenta Veřejného ochránce práv, asistenta soudce a asistenta státního zástupce, činnost zaměstnance Ministerstva spravedlnosti, který získal vysokoškolské vzdělání v oboru právo požadované podle § 37 odst. 1 písm. b), a který se samostatně podílí na tvorbě návrhů obecně závazných právních předpisů; Komora může uznat za právní praxi advokátního koncipienta i jinou právní praxi.

(3) Jinou odbornou zkoušku v oblasti právní praxe podle odstavce 1 lze uznat za advokátní zkoušku pouze v souvislosti se žádostí o zápis do seznamu advokátů; jinou právní praxi podle odstavce 2 lze uznat za právní praxi advokátního koncipienta pouze v souvislosti se žádostí o vykonání advokátní zkoušky nebo se žádostí o zápis do seznamu advokátů.

§ 7

Advokát Olomouc JUDr. Lubor Ludma: Komentuji nález Ústavního soudu České republiky ze dne 23.2.2015, sp. zn. I. ÚS 2852/2014. Důkaz, jehož provedení se nemohla obhajoba účastnit, nemůže obstát jako stěžejní důkaz o vině. Teprve pokud úsilí o opakování důkazu bylo marné či onen úkon nelze opakovat z povahy věci, je možné připustit odsouzení obžalovaného založené rozhodující či plnou měrou na důkazu (výpovědi svědka či jiných osob), jehož se obhajoba nemohla účastnit, a to pouze za splnění dalších přísných kumulativních podmínek (řízení jako celek lze považovat za spravedlivé a existují skutečnosti dostatečně vyvažující nevýhody spojené s připuštěním takového důkazu, včetně možnosti řádného a spravedlivého posouzení jeho věrohodnosti a spolehlivosti).

Advokát Olomouc JUDr. Lubor Ludma: Vyjadřuji se k přípustnosti rekognicí provedených jako neodkladné a neopakovatelné úkony coby rozhodujícího důkazu o vině.

Trestní řízení bylo před řízením u Ústavního soudu ČR a Nejvyššího soudu ČR vedeno také Okresním soudem Znojmo, Krajským soudem Brno a Vrchním soudem Olomouc, advokát v Olomouci JUDr. Lubor Ludma nabízí své právní služby spočívající v účasti u výslechu osoby.

Související právní úprava:

§ 211 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu:
Místo výslechu svědka lze v hlavním líčení číst protokol o jeho výpovědi, jestliže soud nepokládá osobní výslech za nutný a státní zástupce i obžalovaný s tím souhlasí. Jestliže se obžalovaný, který byl k hlavnímu líčení řádně předvolán, bez omluvy nedostaví, nebo se bez vážného důvodu z jednací síně vzdálí, souhlas obžalovaného s přečtením takového protokolu o výslechu svědka není třeba a postačí souhlas státního zástupce. Na tyto skutečnosti musí být obviněný v předvolání upozorněn.

§ 211 odst. 2 písm. b) trestního řádu:
Protokol o výpovědi spoluobžalovaného nebo svědka se přečte také tehdy, byl-li výslech proveden způsobem odpovídajícím ustanovení tohoto zákona a šlo o neodkladný nebo neopakovatelný úkon.

§ 158a trestního řádu:
Je-li při prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, a zjišťování jeho pachatele třeba provést neodkladný nebo neopakovatelný úkon spočívající ve výslechu svědka nebo v rekognici, provede se na návrh státního zástupce takový úkon za účasti soudce; soudce v takovém případě odpovídá za zákonnost provedení úkonu a k tomu cíli může do průběhu úkonu zasahovat. Soudci však nepřísluší přezkoumávat závěr státního zástupce o tom, že úkon je podle zákona neodkladný nebo neopakovatelný.

Mlčenlivost advokáta: hostingy, cloudy a servery jsou prostory podléhající advokátní mlčenlivosti

Dovoluji si před samotným článkem předestřít, že mlčenlivost advokáta zde není pro advokáty, ale je zde zásadně ve prospěch klientů a slouží jejich ochraně před nezákonnými zásahy veřejné moci do jejich subjektivních práv a oprávněných zájmů.

Nejvyšší soud České republiky zaujal stanovisko (dne 25.6.2015 ve sp. zn. TPJN 306/2014) týkající se povinnosti mlčenlivosti advokáta. Přispěl ke sjednocení definice jiných prostor, ve kterých (rovněž jako při domovní prohlídce advokáta v obydlí advokáta, ve kterém advokát vykonává advokacii) může prohlídka (pro účely trestního řízení) proběhnout pouze za přítomnosti zástupce České advokátní komory (tedy specifickým postupem podle § 85b zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu). S obsahem listin, které obsahují skutečnosti, na než se vztahuje povinnost mlčenlivosti advokáta, je orgán provádějící úkon (policejní orgán) oprávněn se seznámit pouze (a jen) za přítomnosti a se souhlasem zástupce České advokátní komory.

Nejvyšší soud České republiky uvedl, že „jiné prostory, v nichž advokát vykonává advokacii, jsou jakékoliv prostory, které souvisí s výkonem advokacie a v nichž se proto nacházejí informace v písemné, elektronické či jiné podobě„. Nejvyšší soud uvedl demonstrativní výčet takových prostor obsahující též prostory jako hostingy, cloudy a servery (a jejich různé typy), tedy nejrůznější elektronická úložiště dat (webové stránky advokáta, vlastní datová úložiště advokáta i datová úložiště provozovaná jinou osobou), dále vozidlo advokáta, místa určená pro ukládání a archivaci spisů, kancelář advokáta, pobočka kanceláře advokáta a kancelář advokáta v sídle společnosti, které advokát poskytuje právní služby.

Stanovisko Nejvyššího soudu ČR se dále zabývá návrhem na nahrazení souhlasu zástupce České advokátní komory, který musí být perfektní (a když trpí vadami ve smyslu § 85b odst. 4 trestního řádu, lze pouhým neformálním sdělením navrhovatele informovat, že se k jeho návrhu nepřihlíží, jinak je třeba rozhodnout zásadně usnesením, proti němuž není stížnost přípustná), Nejvyšší soud ČR rovněž zdůrazňuje, že domovní prohlídku advokáta je třeba náležitě připravit vč. zajištění znalce z oboru kybernetika, výpočetní technika (např. Mgr. Martin Ludma, znalec-IT).

Stanovisko Nejvyššího soudu ČR (pro futuro) jednoznačně přispěje k ochraně důvěrných informací pro přípravu obhajoby klientů a rovněž také k ochraně zájmů ostatních klientů advokáta.

Mlčenlivost advokáta je jednou z nejdůležitějších povinností a vlastností advokáta.

—

Související právní úprava:

§21 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích:
V zájmu jednotného rozhodování soudů může předseda Nejvyššího soudu nebo předseda kolegia Nejvyššího soudu anebo velký senát na základě vyhodnocení pravomocných rozhodnutí soudů navrhnout příslušnému kolegiu zaujetí stanoviska podle § 14 odst. 3. K zaujetí stanoviska je potřebný souhlas většiny všech členů kolegia.

§85b odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu:
Při provádění domovní prohlídky nebo prohlídky jiných prostor, v nichž advokát vykonává advokacii, pokud se zde mohou nacházet listiny, které obsahují skutečnosti, na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti advokáta, je orgán provádějící úkon povinen vyžádat si součinnost České advokátní komory (dále jen „Komora“); orgán provádějící úkon je oprávněn seznámit se s obsahem těchto listin pouze za přítomnosti a se souhlasem zástupce Komory, kterého ustanoví předseda Komory z řad jejích zaměstnanců nebo z řad advokátů. Stanovisko zástupce Komory je třeba uvést v protokolu podle § 85 odst. 3 trestního řádu.

 

 

Advokát v Olomouci JUDr. Lubor Ludma upozorňuje olomoucké řidiče na změny zákona o přestupcích (zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích) s účinností od 1.10.2016. Advokát v Olomouci za nejpodstatnější shledává zejména novou úpravu zániku odpovědnosti za přestupek, když s účinností od 1.10.2015 se bude dle § 20 odst. 2 zákona o přestupcích běh (jednoroční) lhůty pro projednání přestupku přerušovat zahájením řízení o přestupku, jakož i vydáním rozhodnutí o přestupku, jímž je obviněný z přestupku uznán vinným. Přerušením běhu lhůty pro projednání přestupku začne běh nové lhůty pro projednání přestupku; přestupek však nově nebude možno projednat, uplynou – li od jeho spáchání dva roky (původně byla tato lhůta jednoroční). Zároveň od 1.10.2015 dojde k navýšení maximální hranice pokuty, kterou lze uložit v blokovém řízení (tzv. „na místě“) z původních 1.000,- Kč na 5.000,- Kč, a v příkazním řízení z původních 4.000,- Kč na 10.000,- Kč. Advokát v Olomouci Vám pomůže přestupek vyřešit, v případě zájmu kontaktujte Advokátní kancelář JUDr. Lubora Ludmy.

Právo-IT doznalo značných změn. Dne 1.1.2015 nabyl účinnosti zcela nový zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti. Jedná se o zcela nový (a odbornou veřejností žádaný) a unikátní zákon, který jako první upravuje práva a povinnosti osob a působnost a pravomoci orgánů veřejné moci v oblasti kybernetické bezpečnosti, definuje kybernetický prostor, kritickou informační infrastrukturu, bezpečnost informací, ale také pojmy jako významný informační systém, správce informačního a komunikačního systému a významné sítě elektronických komunikací a další instituty práva-IT. Advokátní kancelář JUDr. Lubor Ludma nabízí (s ohledem na tento nový zákon o kybernetické bezpečnosti) ve spolupráci se Znaleckou kanceláří Mgr. MARTIN LUDMA právní a IT řešení pro klienty, bezpečnostními opatřeními Vám tak pomůžeme zajistit a právně upravit kybernetickou bezpečnost včetně varování a reaktivních a ochranných opatření.

Advokát v Olomouci k rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR:

„Jednání obviněného jako řidiče, který si řádně nevytvořil podmínky pro bezpečné couvání v místě, kde se pohybovaly děti, o jejichž výskytu věděl, zůstalo tou skutečností, bez níž by k následku nebylo došlo,“ (citováno z usnesení senátu NS).

Advokát argumentoval, že řidič při couvání v obytné zóně předpokládal, že dítě je pod dozorem přítomné matky a babičky dítěte, couval velmi pomalu, sledoval zrcátka, přesto však přejel roční dítě, které na místě zemřelo. Kontrolu výhledu z vozidla označili znalci za zcela standardní a dostatečnou. Nejvyšší soud ČR uzavřel, že si měl řidič zajistit při couvání pomoc způsobilé a náležitě poučené osoby a nespoléhat se tak (jak k obhajobě řidiče advokát argumentoval) na náležitý a pečlivý dozor matky a babičky dítěte. Řidič se dopustil nedbalostního trestného činu.

„Obezřetnosti musí řidič dbát o to více, couvá-li z míst vyhrazených pro parkování v obytné zóně, kde se v momentě, kdy hodlá započít s couváním, nacházejí v blízkosti jiné osoby, jejichž výskyt před tímto manévrem zaznamenal. V případě, že započne s couváním, ač může předvídat, že se některá z osob v okamžicích, kdy mu postavení vozidla při couvání neumožňuje přehlédnout veškerý prostor za vozidlem, přemístí do místa, které nemůže vidět nebo dostatečně sledovat, a přesto couvá bez výstražného signálu nebo pomoci jiné pověřené osoby, zásadně odpovídá za následek, který v této souvislosti způsobil,“ (citace z usnesení Nejvyššího soudu ČR).

Advokát v Olomouci z výše uvedeného rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR dovozuje, že bude při řízení v obytných zónách třeba (pro futuro) dbát (raději) extrémní pečlivosti a opatrnosti.