Archiv autora: JUDr. Lubor Ludma

Zásady 3E v zákoně o finanční kontrole jsou podstatné i u veřejných zakázek (a to i u těch malého rozsahu, kde Úřad pro ochranu hospodářské soutěže dozor obecně nad dodržováním zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek nevykonává). Zásady 3E jsou upraveny v zákoně č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole. Jedná se o zásady účelnosti, efektivnosti a hospodárnosti. Při porušení těchto pravidel u veřejných zakázek je třeba postupovat podle této speciální právní úpravy. Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek postup zadavatele z pohledu těchto zásad, zejm. hospodárnosti neupravuje, proto Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) není příslušný k výkonu dozoru nad postupy, které odporují těmto pravidlům – zásadám 3E – vyplývajícím z jiných právních předpisů. Při porušení zásad 3E, zejm. zásady hospodárnosti je však možno obrátit se (vždy s ohledem na danou konkrétní věc) na jiné příslušné orgány oprávněné vykonat dozor dle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole a dle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád). Podatel má rovněž práva na informace o kontrole, a to zejm. dle zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. Advokát JUDr. Lubor Ludma může Vaši firmu v situaci zřejmého porušení zásad 3E, tj. zejména při nehospodárném nakládání s veřejnými prostředky v rámci zadávání veřejných zakázek zastoupit, sepsat příslušné podání a zajistit informace k dalšímu účelnému uplatňování Vašich práv a oprávněných zájmů.

Odvolání daru pro nevděk je možné. Dávejte však pozor na podmínky platného odvolání daru, které právní úprava vyžaduje. Zákon pro platné odvolání daru pro nevděk vyžaduje předchozí ublížení dárci takovým způsobem, že jsou tím zjevně porušeny dobré mravy. K vyhodnocení pravděpodobnosti naplnění takového stavu je vhodné poradit se s advokátem. Odvolání daru pro nevděk je za určitých okolností možné i v případě, když je ublíženo osobě obdarovanému blízké. Zákon rozlišuje ublížení úmyslné a ublížení z hrubé nedbalosti. Co však dělat v případě, kdy obdarovaný dar převedl na někoho jiného nebo ho jiným způsobem pozbyl? V takových případech je po platném odvolání daru možné namísto vydání daru požadovat zaplacení obvyklé ceny.

Dále dle § 2073 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku činí nevděk obdarovaného tzv. nepoctivým držitelem.

Advokát JUDr. Lubor Ludma upozorňuje na skutečnost, že právo odvolání daru pro nevděk mají i dědici dárce. Musí se jednat o případy, kdy obdarovaný dárci v odvolání daru zabrání nebo v tom dárci zabránila vyšší moc. Pro platné odvolání daru pro nevděk je třeba jednat včas a v případě hodnotnějšího daru (např. nemovitého majetku) je z důvodu naplnění zákonných podmínek odvolání daru rozhodně vhodné poradit se s osobou s dostatečnými znalostmi a zkušenostmi, nejlépe s advokátem. Dle § 2075 odst. 1 občanského zákoníku může být odvolání daru pro nevděk učiněno do jednoho roku ode dne, kdy obdarovaný dárci ublížil respektive do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru; dědic dárce pak může odvolání daru pro nevděk učinit nejpozději do jednoho roku od smrti dárce.

Advokát v Olomouci JUDr. Lubor Ludma Vám může poradit a vyhodnotit Vaši důkazní situaci, případně Vám odvolání daru pro nevděk sepsat.

Návrh výroku rozsudku – žalobní petit

Obligatorní náležitostí žaloby proti rozhodnutí správního orgánu je žalobní petit. Dle § 71 odst. 1 písm. f) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní je návrh výroku rozsudku (žalobní petit) obligatorní náležitostí žaloby. Žalobní petit v žalobě proti rozhodnutí správního orgánu vymezuje, co by dle měl správní soud na základě žaloby učinit. Ve správním soudnictví žalobní petit obsahuje ve většině případů vyslovení požadavku zrušení nezákonného rozhodnutí. Žalobce označí konkrétní rozhodnutí správního orgánu a navrhne jeho zrušení. Vedle skutkových a právních důvodů zrušení je žalobní petit další obligatorní náležitostí žaloby proti rozhodnutí správního orgánu. Pokud by žaloba proti rozhodnutí správního orgánu petit (vedle skutkových a právních důvodů) neobsahovala, byla by správním soudem odmítnuta. Žalobní petit může být v některých případech doplněn o návrh přiznání odkladného účinku žalobě (návrh odkladu vykonatelnosti rozhodnutí).

Novelou zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, bude do českého právního řádu navráceno zákonné předkupní právo spoluvlastníků nemovité věci. Zákonné předkupní právo spoluvlastníků nemovité věci bude tak opět účinné a to od 1.1.2018. Zákonné předkupní právo spoluvlastníků nemovité věci bude v právních předpisech opět zakotveno na základě novelizovaného znění § 1124 odst. 1 občanského zákoníku. Období, kdy přechodně zákonné předkupní právo spoluvlastníků nemovité věci (od 1.1.2014 do 31.12.2017) z českého právního řádu „vypadlo“, bude ukončeno a s účinností od 1.1.2018 bude zákonné předkupní právo spoluvlastníků nemovité věci opět součástí českého právního řádu.

Nové znění účinné od 1.1.2018 bude dle § 1124 odst. 1 takto: Převádí-li se spoluvlastnický podíl na nemovité věci, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké. Nedohodnou-li se spoluvlastníci o výkonu předkupního práva, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů.

Zákonné předkupní právo spoluvlastníků nemovité věci bude navráceno do českého právního řádu a advokát v Olomouci JUDr. Lubor Ludma Vám poskytne právní službu k včasnému řešení Vaší právní situace spojené s Vaším spoluvlastnickým podílem na nemovité věci ještě před tím, než zákonné předkupní právo spoluvlastníků nemovité věci bude opět součástí právního řádu, tj. od 1.1.2018, či poté, když je třeba zákonné předkupní právo spoluvlastníků nemovité věci při právních jednáních a nakládání se spoluvlastnickým podílem na nemovité věci zohlednit.

Advokát v Olomouci JUDr. Lubor Ludma – odpovědnost za vady díla:

Nový občanský zákoník zavádí speciální úpravu pro odpovědnost za vady stavby. V určitých případech je spolu se zhotovitelem společně a nerozdílně odpovědný také jeho subdodavatel, technický dozor investora nebo autor stavební dokumentace, je však třeba striktně rozlišovat, kdo je odpovědným subjektem a kdo poškozeným.

Nové pojetí odpovědnosti za vady zhotovitele stavby:

Nový občanský zákoník zavádí v oblasti výstavby několik zásadních změn. Jednou z nich je výslovná zákonná úprava spoluodpovědnosti subjektů podílejících se na realizaci stavby. U smluv o dílo uzavřených po 1. lednu 2014, jejichž předmětem je zhotovení stavby, nebude odpovědnost za vady stavby jako díla nést pouze zhotovitel stavby (hlavní dodavatel), ale ohledně plnění, které sami dodali, také jeho subdodavatelé, technický dozor objednatele a autor projektové dokumentace. V praxi bude velmi složité rozlišit, co lze zahrnout pod pojem „co sám dodal“.

Zpravidla bude ve většině situací existovat společná a nerozdílná odpovědnost za vady zhotovitele stavby a jednoho dalšího subjektu, nicméně hypoteticky mohou v některých případech nastat situace, kdy bude zavázáno i více osob (další subdodavatelé, či autor dokumentace stavby). Společný a nerozdílný závazek k odstranění vad díla by měl posilovat postavení jak objednatele, tak i zhotovitele, a objednateli umožňovat uplatnění svých nároků u několika subjektů podle svého výběru a uvážení a vyvodit tak odpovědnost za vady u správného subjektu.

Advokát v Olomouci JUDr. Lubor Ludma nabízí právní služby a zastupování před soudy, odpovědnost za vady stavby vyžaduje správný a efektivní postup uplatnění nároku.

Advokát v Olomouci se vyjadřuje k ochraně proti účelovým exekučním návrhům – k ochraně předběžným opatřením insolvenčního soudu.

Povinní v exekučním  řízení podávají (byť jeden den před konáním dražby v exekučním řízení) často účelové insolvenční návrhy. Dle ustanovení § 109 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést. Proto důsledkem (byť účelově podaného) insolvenčního návrhu je odročení dražby. Takovému účelovému postupu povinných je možno (zejména při opakovaném podání bezúspěšného insolvenčního návrhu, který již byl dříve odmítnut dle ustanovení § 128 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona) se bránit cestou návrhu na vydání předběžného opatření dle § 82 odst. 2 písm. b) zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona.

Advokát v Olomouci se ve své advokátní praxi již několikrát setkal insolvenčními návrhy, které (zjevně účelově) obsahovaly základní nedostatky. Povinní se těmito návrhy snaží co nejvíce oddálit dražbu, když např. neuvedou v insolvenčním návrhu nebo v přiloženém seznamu závazků konkrétní datum splatnosti alespoň dvou závazků a tím fakticky zamezují provedení (jinak zcela důvodné a exekutorem připravené) dražby.  Dle ustanovení § 82 odst. 2 písm. b) insolvenčního zákona může insolvenční soud předběžným opatřením omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v §109 odst. 1 písm. b) a c) insolvenčního zákona, neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů. Dle ustanovení § 82 odst. 2 písm. b) insolvenčního zákona může insolvenční soud v době rozhodnutí o insolvenčním návrhu omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v § 109 odst. 1 písm. b) a c) insolvenčního zákona, neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů.

Pokud by se jednalo o opakovaný účelový insolvenční návrh, na jehož základě nemůže být provedena dražba nemovitých věcí povinného a insolvenční návrhy by byly v obou případech podány den před nařízenou dražbou nemovité věci, pak je evidentní, že jediným účelem takového insolvenčního návrhu bylo zmaření provedení exekuce prodejem nemovitých věcí v dražbě. V případě, kdy soudní exekutor provedl rozsáhlou inzerci, kdy k dražbě je připojeno velké množství zájemců, je na místě návrh na vydání předběžného opatření insolvenčnímu soudu podat.

Vrchní soud v Olomouci takový účelový insolvenční návrh již řešil (v usnesení č.j. 3 VSOL 355/2013-A-19 ze dne 19.7.2013), když změnil rozhodnutí soudu prvního stupně a nařídil předběžné opatření (ve smyslu shora uvedeného).

Dne 22.1.2016 se advokát v Olomouci JUDr. Lubor Ludma zúčastnil odborného semináře o znaleckém dokazování v Brně.

Téma semináře pořádaného Právnickou fakultou Masarykovy Univerzity bylo znalecké dokazování, znalecký posudek a jeho význam v trestním řízení (přednášel Doc. JUDr. Marek Fryšták, Ph.D. z katedry trestního práva Právnické fakulty Masarykovy Univerzity) a v civilním řízení (přednášela JUDr. Kateřina Čuhelová, předsedkyně senátu Krajského soudu v Brně).

V úvodní části Doc. Fryštáka byl znalecký posudek podroben výkladu dle zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, když bylo připomenuto, že tento (poměrně starý) zákon je na některých místech v rozporu se zákonem č. 141/1961 Sb., trestním řádem, přednost má však vždy trestní řád. Bylo zmíněn význam tzv. „krajového (lokálního práva)“, když výklady se u jednotlivých policejních orgánů, státních zastupitelství i soudů značně liší.

Znalec podávající znalecký posudek je osoba rozdílná od orgánů činných v trestním řízení (lajcký názor OČTŘ nesmí nahrazovat odborný názor znalce). Posudek může napsat i osoba nezapsaná v seznamu znalců, zcela výjimečně se setkáváme se znaleckými posudky znaleckých a vědeckých ústavů, vysokých škol či jiných vědeckých institucí.

Pro důvodnost znaleckého posudku byla akcentována tzv. složitost posuzované otázky, jak se posuzuje s tím, že jí posuzuje orgán činný v trestním řízení. Byly zmíněny obligatorní případy přibrání znalce dle § 110 trestního řádu, § 113 odst. 1 a 2 trestního řádu, § 118 trestního řádu a dle judikatury. Na semináři bylo podrobně pojednáno o přibrání znalce (i o historickém vývoji), nemožnosti podání opravného prostředku, (jen námitek, o kterých rozhoduje státní zástupce), o definici podjatosti, o lhůtě pro podání znaleckého posudku, o námitkách proti formulaci otázek a proti odbornému zaměření znalce.

Přednášející v diskuzi pojednal o odborném vyjádření, zákonném poučení znalce, výslechu znalce, přibraném konzultantovi a o významu posudku od znalce a od ústavu.

Advokát v Olomouci JUDr. Lubor Ludma považuje za správné doplnit, že znalec nikdy nesmí posuzovat právní otázky (otázky viny či neviny), otázky příčetnosti či nepříčetnosti (může rozpoznávací a volní stránku hodnotit, nikdy však znalec nesmí učinit závěr o příčetnosti), příčetnost či nepříčetnost osoby hodnotí jen a pouze soud.

JUDr. Kateřina Čuhelová, předsedkyně senátu Krajského soudu v Brně v civilních věcech uvedla její část na téma znalecký posudek citátem soudce Dörfla: „Je úleva najít v pozici soudce odpověď na klíčovou otázku dokazování ve srozumitelně napsaném a dobře zdůvodněném posudku“ (Z komentáře C.H. Beck 2009).

Nejprve pojednala v civilním řízení obecně o žalobě, jejím doplnění, zaplacení soudního poplatku, přípravném řízení, koncentraci řízení, o přibrání znalce i v odvolacím řízení. Výklad byl zaměřen na dokazovaní, zdůraznila, že znalec může vycházet i z důkazů, které soud neprovede, rovněž soud může provést i důkazy, které nebyly navrženy (i např. související spis), dále uvedla problematiku nesporných skutečností

JUDr. Čuhelová sdělila, že soud uvede, z jakého skutkového stavu má znalec vycházet, uloží účastníkům povinnosti (poskytnutí součinnosti znalci) i donucuje součinnost pokutami. Rovněž účastník může předložit i revizní posudek podle § 127a občanského soudního řádu, pochybnost soudce lze odstranit vysvětlením znalce, pokud pochybnost trvá, zadá se revizní znalecký posudek (i po koncentraci řízení). Znalec je odpovědný, pokud soud rozhodl na základě posudku a vznikne škoda (1 US 312/2005 ze dne 1.11.2007).

Advokát v Olomouci JUDr. Lubor Ludma doporučuje v civilních věcech přibrat znalce a nechat zpracovat znalecký posudek k prokázání nároku klienta.