Zúčastnili jsme se právní debaty v Olomouci s právníkem a předsedou Ústavního soudu ČR panem JUDr. Pavlem Rychetským.
Členové advokátní kanceláře se dne 23. 11. 2015 zúčastnili debatního večera, jehož hlavním hostem byl předseda Ústavního soudu České republiky JUDr. Pavel Rychetský. Debatní večer s JUDr. Pavlem Rychetským byl zorganizován Olomouckou Jednotou českých právníků; JUDr. Lubor Ludma a Lukáš Baudiš jsou jejími členy. Přítomné obecenstvo tvořili takřka všichni zástupci právnických profesí od advokátů, přes soudce okresních a krajských soudů a Nejvyššího soudu ČR, státních zástupců, ale také studentů Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
Doktor Rychetský se ve svém povídání vrátil skoro ke všem pracovním pozicím, ve kterých se za svoji bohatou kariéru ocitl. Zmínil zážitky ze svého působení v Senátu ČR, ve vládě, ale především se věnoval svému působení na Ústavním soudu ČR.
Předseda Ústavního soudu přítomným detailně přiblížil, co způsobují obecně závazná rozhodnutí Ústavního soudu ČR, především v jeho derogační pravomoci, kterou ruší právní předpisy kvůli rozporu s ústavním pořádkem ČR. Zásadním důsledkem takovéto činnosti soudu je vytvoření umělé mezery v právním řádu, tudíž se Ústavní soud ČR musí pokusit ustanovení, které je napadeno stížností, nejprve vyložit konformně s ústavním pořádkem. Pokud však dojde k závěru, že takovému výkladu nelze dostát, rozhodne o zrušení napadeného ustanovení.
Aby na základě těchto mezer nedocházelo k ještě většímu protiústavnímu stavu, Ústavní soud ČR se v některých případech uchyluje k nezvyklému, avšak naprosto logickému, kroku, ve kterém protiústavní ustanovení zruší až s určitou časovou mezerou, jinými slovy, odložil zrušení, aby se mohl zákonodárce na podobnou situaci připravit návrhem nové úpravy.
Dalším bodem v nadlehčené atmosféře právní debaty v Olomouci bylo předkládání předběžných otázek Soudnímu dvoru Evropské Unie. Pan předseda zde s úsměvem uvedl, že jeho Ústavní soud, jako jediný v celé Evropské Unii, stále žádnou neformuloval, s tím, že přeci soudci ústavního soudu musí vědět vše a zatím se nesetkal s případem, který by nebyli schopni posoudit.
Předseda Ústavního soudu ČR se v rámci právní debaty v Olomouci věnoval rozlišení abstraktní a konkrétní kontroly ústavnosti, připomenul některá ustanovení zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, (konkr. § 66 a § 67), věnoval se tak otázce aktivní legitimace a připomenul, že obecně je možno napadnout jen ten předpis, který je v momentě podání návrhu součástí právního řádu, zároveň však připomenul případy, kdy Ústavní soud tuto zásadu již několikrát prolomil a „zrušil existující předpis“, resp. vyslovil, že již neexistující předpis byl protiústavní, avšak učinil tak jen ve vertikálních právních vztazích. Předseda Ústavního soudu zdůraznil význam role Ústavního soudu ČR a uvedl, že ani Nejvyšší soud ČR není oprávněn protiústavnost zákonných norem přezkoumávat. JUDr. Pavel Rychetský jako hlavní osoba právní debaty v Olomouci pojednal o tzv. „aditivních výrocích ústavního soudu“, když přiblížil některé kauzy, když Ústavní soud ČR sice ve výroku I. zamítl návrh, ale ve výroku II. uvedl, že „dlouhodobá nečinnost Parlamentu ČR je zásahem do základních práv a svobod“ (u podmínek jednostranného zvyšování nájemného), kdy již na základě takového aditivního výroku se mnozí majitelé činžovních domů začali domáhat náhrady škody po státu. Pavel Rychetský připomenul, že zrušením ustanovení z novely zákona neobživne předchozí právní stav, dále pojednal o zajímavých nálezech ve věci bezpečnostní prověrky, když historicky byli obhájci (advokáti) z předmětných ustanovení vyňati a Ústavní soud ČR zdůraznil, že právo na obhajobu má přednost před veřejným zájmem a advokáty nelze nutit, aby se podrobovali bezpečnostním prověrkám, případ se týkal protiústavního neseznámení advokáta s trestními spisy. JUDr. Pavel Rychetský uvedl, že jsou zde jen dvě možnosti: 1. dát spisy advokátovi k dispozici a použít je anebo 2. spisy advokátovi k dispozici nedat, ale zároveň je ani nepoužít.
Předseda Ústavního soudu ČR JUDr. Pavel Rychetský uvedl, že Ústavní soud ČR vyplňuje mezery, je – li napadeno ustanovení předpisu, který umožňuje několik výkladů, je povinností Ústavního soudu přezkoumat všechny možné výklady a pokud jeden z nich je ústavně konformní, tak ho označit, jinak je Ústavní soud ústavně konformní výklad povinen nalézt. Pavel Rychetský uvedl, že Ústavní soud může zrušit normu i zpětně, když neúčinnost právních norem zpětně lze vyslovit jen u norem přijatých ústavně absolutně nepřijatelným způsobem. Předseda JUDr. Pavel Rychetský přiblížil problematiku starobních důchodů, když jejich právní úpravu sice Ústavní soud shledal jako protiústavní, ale ponechal ji ještě v právním řádu (v případě prostého zrušení by totiž žádný starobní důchodce neměl na starobní důchod nárok). Předseda Ústavního soudu ČR v rámci právní debaty v Olomouci pohovořil i o lustračním zákonu, restitučních nárocích, vztazích národního, komunitárního a mezinárodního práva, rozvinul polemiku na otázku, zda – li je komunitární právo právem mezinárodním či pouhým mezinárodním závazkem. JUDr. Pavel Rychetský upřesnil tzv. otočené důkazní břemeno v antidiskriminačních věcech jako tzv. břemeno nerovnoměrně rozložené, kdy žalobce musí tvrdit zásah a druh diskriminace a až poté má žalovaný povinnost prokázat, že zásah nebyl učiněn z žalobcem tvrzeného diskriminačního důvodu. Pavel Rychetský ještě pojednal o ojedinělosti kompletního zveřejnění svazků STB v ČR a problematice vazebního zasedání, když obviněného je třeba vyslechnout pouze když rozhoduje ex lege (nikoliv na žádost obviněného).
Po zhruba dvouhodinovém úvodním slovu, se dostali na řadu i hosté právní debaty v Olomouci, kteří mohli formulovat a směřovat své otázky na přítomného pana předsedu, ve kterých se z části vraceli k úvodní řeči nebo zabrousili k jiným tématům, která uzavřela tento zajímavý večer.