Nejvyšší správní soud k právu fotografovat úředníky

Advokát v Olomouci k právu fotografovat úředníky:

Nejvyšší správní soud rozhodoval rozsudkem ze dne 9. 10. 2013 o ochraně osobnosti úřední osoby ve vztahu k pořizování obrazových záznamů z jednání před správním orgánem.

Žalobce se žalobou u Krajského soudu v Hradci Králové domáhal určení, že zásah žalovaného spočívající v zákazu pořizování fotografií osob jednajících dne 29. 2. 2012 jménem žalovaného ve věci vedené pod č. j. MMHK/012300/2012 byl nezákonný. Stěžovatel též navrhl, aby krajský soud vyslovil žalovanému zákaz znemožňovat stěžovateli pořizování záznamů jednání před žalovaným. Krajský soud však tuto žalobu zamítl, s odůvodněním, že ochrana osobnostních práv účastníků řízení navzájem a úředních osob vůči účastníkům řízení podléhá obecné právní úpravě podle občanského zákoníku. Účastníci řízení proto mohou pořizovat obrazové nebo zvukové záznamy z úkonů v řízení, o nichž se sepisuje protokol, pouze se souhlasem podle § 12 odst. 1 občanského zákoníku. Nastane-li situace, kdy zájem na ochraně některého z principů správního řízení převáží nad zájmem na ochranu osobnostních práv úředních osob, vznikne účastníkovi řízení právo dokumentovat obrazovým či zvukovým záznamem průběh úkonu v řízení, o němž se sepisuje protokol. V tomto případě však podle názoru krajského soudu bude potřeba, aby byl pořízený obrazový nebo zvukový záznam způsobilý uvedenou skutečnost prokázat.

Stěžovatel proti rozsudku krajského soudu podal včasnou kasační stížnost, v níž uplatnil kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Stěžovatel namítá, že se krajský soud v rozsudku dostatečně nevypořádal s námitkou, že k pořizování fotografií z jednání stěžovatel přistoupil z důvodu arogantního, neprofesionálního a urážlivého jednání úředních osob. Fotografie měly umožnit vyvození odpovídajících důsledků proti jednajícím osobám. Podle stěžovatele nepřípustný způsob jednání úředních osob může spočívat nejen ve verbálním projevu, ale také v projevech neverbálních, které lze zachytit prostřednictvím fotografie. Jako příklad zmínil stěžovatel nevhodné posunky či oblečení jednajících osob, které mohou být diskriminační nebo urážlivé.

Nejvyšší správní soud vyhlásil rozsudek, kde konstatoval, že ani úřední osoba, ačkoli ve správním řízení vystupuje jménem orgánu veřejné správy, nemůže být omezena ve svém právu na ochranu osobnosti. Citoval judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, podle něhož právo člověka na ochranu podoby zahrnuje i právo každého bránit se proti tomu, aby kdokoli jiný zachycoval, přechovával či reprodukoval jeho podobu. Jelikož správní řád neupravuje pravidla pořizování zvukových či obrazových záznamů, podléhá ochrana osobnostních práv účastníků řízení obecné právní úpravě obsažené v občanském zákoníku. Z toho vyplývá, že účastníci mohou pořizovat obrazové nebo zvukové záznamy primárně pouze po předchozím souhlasu zachycených úředních osob.

Nejvyšší správní soud sice připustil, že může nastat situace, kdy zájem na ochraně některého z principů správního řízení převáží nad zájmem na ochranu osobnostních práv úředních osob a v takovém případě by účastník mohl obrazovým či zvukovým záznamem průběh řízení dokumentovat i bez souhlasu. Nicméně pořizováním fotografií mobilním telefonem opravdu nelze dokumentovat arogantní a urážlivé vystupování úředních osob. Fotografie totiž nemá v tomto ohledu dostatečnou vypovídací hodnotu. Takový postup proto nemůže požívat právní ochrany. Dalo by se snad dokonce i říct, že arogantního a urážlivého jednání se dopustil právě účastník řízení, a to bezdůvodným fotografováním úředních osob. Výzva ke smazání fotografií tak byla na místě.