Advokát v Olomouci JUDr. Lubor Ludma se dnes věnuje činnosti soudů ČR ve věcech volebních, jelikož v České republice v poslední době proběhly velmi důležité volby. Právě skončená historicky druhá přímá volba prezidenta republiky podle zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky (dále jen „o volbě prezidenta“), a volby do Poslanecké Sněmovny Parlamentu ČR, které volbám prezidentským předcházely.
Pravomoc soudů ve věcech volebních zakotvuje ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), a vkládá ji do rukou správního soudnictví.
Správní soudy ve věcech volebních poskytují ochranu ve věcech seznamu voličů dle § 88 s. ř. s., kde rozhodují o provedení opravy nebo doplnění seznamu nebo jeho dodatku ve stálém seznamu voličů vedených správními orgány dle zvláštních zákonů.
Dále dle § 89 odst. 1 s. ř. s. správní soudy poskytují soudní ochranu „ve věcech, v nichž správní orgán podle zvláštních zákonů a) odmítl kandidátní listinu nebo odmítl přihlášku k registraci, b) škrtl kandidáta na kandidátní listině, c) registroval kandidátní listinu nebo přihlášku k registraci.“
„Návrhem podle odstavce 1 písm. a) se může politická strana, politické hnutí nebo jejich koalice, nezávislý kandidát, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, jestliže podali kandidátní listinu, nebo u voleb do Senátu Parlamentu České republiky, nezávislý kandidát nebo politická strana, která podala přihlášku k registraci, anebo při volbě prezidenta republiky nejméně dvacet poslanců nebo nejméně deset senátorů, kteří navrhli kandidáta na funkci prezidenta republiky, nebo občan, který navrhl kandidáta na funkci prezidenta republiky, nebo kandidát uvedený na kandidátní listině, která byla odmítnuta, domáhat vydání rozhodnutí o povinnosti správního orgánu kandidátní listinu nebo přihlášku k registraci registrovat.“
Návrhem podle odstavce 1 písm. b) se lze domáhat vydání rozhodnutí o ponechání kandidáta na kandidátní listině, přičemž dle písm. c) je umožněno se dožadovat zrušení registrace.
Správní soudy dále rozhodují ve věcech neplatnosti voleb a hlasování dle § 90 s. ř. s. V rámci takového řízení může občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů požadovat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta ohledně voleb do Parlamentu ČR, zastupitelstev krajů a obcí.
Ohledně prezidentských voleb se může občan, nejméně dvacet poslanců nebo nejméně deset senátorů, kteří navrhli kandidáta na funkci prezidenta republiky, anebo občan, který navrhl kandidáta na funkci prezidenta republiky, domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti takové volby.
Přesné vymezení, který konkrétní soud v dané volební věci rozhoduje je ponecháno zvláštním zákonům. Například zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu ČR, ve znění pozdějších předpisů, umožňuje podat žalobu dle § 88 odst. 1 proti rozhodnutí o odmítnutí kandidátní listiny, přihlášky k registraci, škrtnutí kandidáta na kandidátní listině a proti provedení registrace kandidátní listiny nebo přihlášky k registraci s příslušností krajského soudu podle sídla krajského úřadu nebo pověřeného obecního úřadu v sídle volebního obvodu. Je-li však podán návrh na neplatnost voleb, volby kandidáta či hlasování je příslušný dle § 88 odst. 2 Nejvyšší správní soud, který vede řízení a o věci rozhodne.
V rámci ochrany ve věcech registrace kandidátní listiny k prezidentským volbám a ve věcech volby prezidenta republiky se dle § 66 zákona o volbě prezidenta republiky „podáním návrhu na neplatnost volby prezidenta může domáhat ochrany u soudu podle jiného právního předpisu (s. ř. s.) každý občan zapsaný do stálého seznamu, zvláštního seznamu vedeného zastupitelským úřadem, navrhující poslanci, navrhující senátoři nebo navrhující občan. Návrh je třeba podat nejpozději 7 dnů po vyhlášení celkového výsledku volby prezidenta Státní volební komisí.“ Takovýto návrh, o kterém rozhoduje dle § 68 Nejvyšší správní soud, může navrhovatel podat, jen má-li za to, že byla porušena ustanovení zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek volby prezidenta.
Vede-li řízení a o věci rozhoduje Nejvyšší správní soud, činí tak dle § 16 odst. 1 a 2 písm. a) s. ř. s. v senátech složených z předsedy a šesti soudců.
Ve správním soudnictví obecně je možné se proti pravomocným rozhodnutí správních soudů bránit podání kasační stížnosti. Avšak dle § 104 odst. 1 s. ř. s. „je kasační stížnost ve věcech volebních nepřípustná; to neplatí, jde-li o řízení ve věcech porušení pravidel financování volební kampaně.“
Z výše uvedeného plyne, že obecně prostředkem nápravy může být leda podání ústavní stížnosti k Ústavnímu soudu ČR dle § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, pokud došlo rozhodnutím správních soudů k zasažení do stěžovatelových základních práv či svobod zaručenými ústavním pořádkem.
Advokát v Olomouci JUDr. Lubor Ludma na závěr doplňuje, že ve věcech volebních přísluší Ústavnímu soudu ČR i speciální pravomoc rozhodnout o opravném prostředku proti rozhodnutí ve věci ověření volby poslance nebo senátora. Takovým rozhodnutím bude rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o návrhu na vyslovení neplatnosti volby kandidáta do Poslanecké sněmovny či Senátu Parlamentu ČR.