Advokát v Olomouci JUDr. Lubor Ludma se dnes věnuje institutu veřejnoprávních smluv, které mohou uzavírat jak subjekty veřejné správy, tak i její adresáti. Veřejnoprávní smlouva, jako jedna z mnoha forem činnosti veřejné správy, je dle § 159 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „s. ř.“) „dvoustranný nebo vícestranný úkon, který zakládá, mění nebo ruší práva a povinnosti v oblasti veřejného práva.“ Veřejnoprávní smlouva oproti smlouvě soukromoprávní upravuje veřejnoprávní obsah, ale dle § 170 s. ř. „nevylučuje-li to povaha a účel veřejnoprávních smluv, použijí se přiměřeně ustanovení občanského zákoníku“.
Právní řád zná několik druhů veřejnoprávních smluv. Prvním druhem veřejnoprávní smlouvy je veřejnoprávní smlouva koordinační. Dle § 160 odst. 1 „stát, veřejnoprávní korporace, jiné právnické osoby zřízené zákonem a právnické a fyzické osoby, pokud vykonávají zákonem nebo na základě zákona svěřenou působnost v oblasti veřejné správy, mohou za účelem plnění svých úkolů vzájemně uzavírat veřejnoprávní smlouvy.“ Tento druh veřejnoprávní smlouvy tedy typicky obsahově upravuje vzájemnou spolupráci při výkonu veřejné správy či změnu působnosti. Takovouto veřejnoprávní smlouvu lze uzavřít jen, pokud to stanoví zákon, a v případech výkonu státní správy za souhlasu nadřízeného správního orgánu. Jako příklad můžeme uvést koordinační smlouvu obcí o působnosti obecní policie.
Další z druhů veřejnoprávních smluv je veřejnoprávní smlouva subordinační dle § 161 s. ř. Tuto veřejnoprávní smlouvu může mezi sebou uzavřít správní orgán a adresát veřejné správy, který by byl v řízení, jehož rozhodnutí veřejnoprávní smlouva nahrazuje, hlavním účastníkem. Tato smlouva tudíž má založit, změnit či zrušit subjektivní veřejná práva či povinnosti adresáta. Takovou smlouvu lze opět uzavřít jen povolí-li to zákon, a souhlasí-li s uzavřením osoby, které by byly v řízení dalšími účastníky. Příkladem může být veřejnoprávní smlouva, která nahrazuje územní rozhodnutí dle stavebního zákona.
Dále právní úprava zakotvuje tzv. veřejnoprávní smlouvu mezi adresáty. Jak její označení napovídá, mohou ji uzavřít pouze adresáti veřejné správy tedy ti, kdo by byli účastníci „popřípadě ti, kdož účastníky takového řízení jsou, mohou uzavřít veřejnoprávní smlouvu týkající se převodu nebo způsobu výkonu jejich práv nebo povinností.“ Tuto smlouvu lze uzavřít jen se souhlasem správního orgánu.
Co se týče procesu uzavírání veřejnoprávní smlouvy, tak dle § 163 odst. 1 s. ř. „projev vůle učiněný v písemné formě, směřující k uzavření veřejnoprávní smlouvy, který je určen jedné nebo více určitým osobám, je návrhem na uzavření, jestliže je dostatečně určitý a vyplývá z něj vůle toho, kdo návrh činí, být jím v případě jeho přijetí vázán.“ Takový návrh musí být na téže listině písemně akceptován. Dle toho také nabývá veřejnoprávní smlouva účinnosti. Jsou-li strany přítomny, podpisem druhé z nich, pokud nikoli, okamžikem dojití akceptované smlouvy navrhovateli od posledního akceptanta. Pokud je třeba souhlasu správního orgánu, je smlouva účinná právní mocí uděleného souhlasu. Je-li třeba souhlasu jiných osob, smlouva nenabude účinnosti dříve, než je souhlas dán.
Dle § 166 odst. 1 s. ř. „změnit obsah veřejnoprávní smlouvy lze jen písemnou dohodou smluvních stran; bylo-li k uzavření smlouvy třeba souhlasu správního orgánu nebo třetí osoby, je tohoto souhlasu třeba i k uzavření této dohody“.
Veřejnoprávní smlouvu lze vypovědět jen písemnou formou a jen tehdy, jestliže to bylo ve veřejnoprávní smlouvě smluvními stranami dohodnuto a jestliže byla dohodnuta výpovědní lhůta.
Veřejnoprávní smlouvu lze i zrušit, a to z taxativně stanovených důvodů uvedených v ustanovení § 167 odst. 1 s. ř. Příkladem takového důvodu může být veřejný zájem či rozpor smlouvy s právními předpisy. Mimo to je i možné veřejnoprávní smlouvu přezkoumat, a to z důvodu souladnosti s právními předpisy dle § 165 s. ř.
Advokát v Olomouci JUDr. Lubor Ludma na závěr doplňuje, že existují i další veřejnoprávní smlouvy svého druhu, a to veřejnoprávní smlouva kvazikoordinační uzavřená mezi subjekty veřejné správy, ale její obsah oproti obvyklé koordinační nesměřuje ke spolupráci při výkonu veřejné správy. Druhou je tzv. kvazisubordinační veřejnoprávní smlouva uzavřená mezi orgánem veřejné správy a adresátem, která nahrazuje jiný úkon správního orgánu, než kterým je rozhodnutí.