Advokát v Olomouci JUDr. Lubor Ludma k úpravě odvolání ve správním řízení.
Správní řízení obecně vychází ze zásady dvojinstančnosti, kterou následně doplňuje možnost přezkumu správních aktů ve správním soudnictví. Účastník správního řízení, který je nespokojen s výsledkem řízení, se tak svých práv může domáhat u čtyř instancí (dvě instance ve správním řízení a dvě instance ve správním soudnictví).
Nejprve v rámci správního řízení probíhá řízení v prvním stupni. Výsledkem prvostupňového řízení před správním orgánem bývá rozhodnutí, nímž dle ust. § 67 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř.“) „správní orgán v určité věci zakládá, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá, nebo v zákonem stanovených případech rozhoduje o procesních otázkách.“ V zákonem stanovených případech je výsledkem řízení usnesení či zvláštní druh rozhodnutí (příkaz, vydání dokladu atd.).
Pokud je účastník správního řízení s výsledkem prvostupňového řízení nespokojený a správní řád, či zvláštní zákon nestanoví jinak, může podat proti rozhodnutí řádný opravný prostředek. Nejčastěji jde o odvolání, které je upravené v § 81 a násl. s. ř. Účastník, který se práva podat odvolání vzdal, odvolání podat nemůže. Totéž platí pro účastníka, který vzal již podané odvolání zpět (znovu podat odvolání nesmí).
Odvolání, stejně jako každé podání, musí splňovat obecné náležitosti uvedené v § 37 odst. 2 s. ř. a musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Není-li v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí. Účastník tedy musí označit rozhodnutí (resp. usnesení), proti kterému odvoláním brojí, dále rozsah, tedy zda ho napadá v celém rozsahu, či jen do konkrétních výroků, která jsou uvedena v rozhodnutí a v čem účastník spatřuje nesprávnost či rozpor s právními předpisy.
Odvolání lze podat nejen písemně, ale i ústně do protokolu či v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem, případně, je-li takto do 5 dnů doplněno, lze jej učinit i pomocí jiných technických prostředků, zejména elektronicky bez zaručeného elektronického podpisu.
Předpokladem řádného uplatnění podání odvolání je jeho přípustnost, dále dodržení lhůty pro jeho podání a především to, že prvostupňové rozhodnutí ještě nenabylo právní moci, jelikož je odvolání řádným opravným prostředkem.
Dle § 83 odst. 1 s. ř. odvolací lhůta obecně činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví lhůtu jinou. V případě chybějícího, neúplného nebo nesprávného poučení o opravném prostředku lze odvolání podat do 15 dnů ode dne oznámení opravného usnesení podle § 70 věty první, bylo-li vydáno, nejpozději však do 90 dnů ode dne oznámení rozhodnutí.
S podáním přípustného a včasně podaného odvolání jsou obecně spojeny suspenzivní a devolutivní účinek. Takovéto odvolání má suspenzivní, tedy odkladný účinek, což znamená, že u napadaného rozhodnutí nenastávají, tedy odkládají se, právní moc, vykonatelnost či jiné jeho právní účinky. Devolutivním účinkem se rozumí, že se řízení dostává k projednání k nadřízenému správnímu orgánu.
Pokud se ovšem podává odvolání proti usnesení, odvolání nemá dle § 76 odst. 5 s. ř. odkladný účinek.
Odvolání se podává u orgánu, který ve věci rozhodoval v prvním stupni. Tento správní orgán musí vyrozumět jeho zbylé účastníky, kteří se mohli proti rozhodnutí odvolat. Správní řád upravuje v § 87 možnost autoremedury, dle které může správní orgán, který rozhodnutí vydal, zrušit nebo změnit, pokud tím plně vyhoví odvolání a jestliže tím nemůže být způsobena újma žádnému z účastníků, ledaže s tím všichni, kterých se to týká, vyslovili souhlas. Jelikož autoremedura je rozhodnutím prvoinstančním, lze proti tomuto rozhodnutí podat odvolání.
Pokud není užito autoremedury, řízení se dostává před odvolací správní orgán, který ve věci následně vydá rozhodnutí.
Advokát v Olomouci na závěr dodává, že ve správním řízení se lze setkat i s úpravou tzv. rozkladu. Rozklad je stejně jako odvolání řádným opravným prostředkem, nicméně rozklad směřuje dle § 152 odst. 1 s. ř. proti rozhodnutí, které vydal ústřední správní úřad, ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu v prvním stupni. Jedinou odlišností od odvolání je, že s podáním rozkladu není spojen devolutivní účinek, jelikož fakticky již neexistuje žádný nadřízený orgán.