Advokát v Olomouci JUDr. Lubor Ludma přibližuje podobu a náležitosti návrhu na zahájení řízení a žalobní návrh.
Sporné civilní řízení před soudem je ovládáno dispoziční zásadou. Dispoziční zásadou rozumíme možnost účastníků disponovat s řízením, tedy rozhodovat, zda řízení bude zahájeno, s jakými účastníky, o jakém předmětu a zda řízení bude nadále pokračovat. Pro dispozici s řízením jsou účastníkům svěřeny dispoziční úkony.
Nejzákladnějším dispozičním úkonem účastníků je návrh na zahájení řízení. Návrh na zahájení řízení musí stejně jako všechny adresované úkony soudu obsahovat obecné náležitosti uvedené v ustanovení § 42 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tj. určení kterému soudu je podání určeno, kdo jej činí, které věci se týká a co sleduje, dále musí být datováno a podepsáno. Specifické náležitosti pro návrh k zahájení řízení upravuje § 79 odst. 1 občanského soudního řádu. Jde o jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě jejich rodná čísla nebo IČ (i jejich zástupců). Dále musí vylíčit rozhodné skutečnosti, označit důkazy, jichž se navrhovatel dovolává a musí být z návrhu patrno, čeho se navrhovatel domáhá, tedy žalobní návrh při podání žaloby.
Žalobní návrh musí být přesný, určitý a srozumitelný, tak aby mohl být vykonatelný. Pokud v něm soud shledá nedostatky, navrhovatele dle § 43 o. s. ř. vyrozumí a vyzve k nápravě. Žalobní návrh vymezuje soudu hranice jeho rozhodovací činnosti, určuje, o čem má soud rozhodnout, a jak si žalobce přeje, aby soud rozhodl.
Žalobní návrh mění svůj obsah podle toho, čeho se žalobce domáhá. Pokud žaluje na plnění, musí vymezit kdo má povinnost (žalovaný), komu povinnost musí splnit (žalobci), co je to za povinnost a do kdy ji musí splnit.
Povinností může být např. zaplacení částky, vydání přesně určité věci a další. Tzv. pariční lůhty k plnění jsou obecně určeny dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. na 3 dny, pro vyklizení místa k bydlení je zde lhůta 15 dnů od právní moci rozsudku.
Pokud žalobce podává určovací žalobu, tak se žalobce domáhá po soudu, aby deklaroval, zda tu určité právo je či není. Zde se musí přesně vymezit, co žalobce požaduje deklarovat, pokud je tím např. vlastnické právo k věci, musí přesně identifikovat věc a uvést komu vlastnické právo má náležet.
Žalobní návrh nemusí být ovšem pouze jednoduchý, může být i složený z více žalobních nároků. Známe složený prostý petit, kdy žalobce požaduje všechna plnění, dále eventuální žalobní návrh, ve kterém žalobce požaduje plnění, které plyne z hmotného práva, ale až pro případ, že by primární plnění nebylo možné splnit, požaduje plnění odlišné.
Alternativním žalobním návrhem se žalobce domáhá jednoho nebo druhého plnění a nechává žalovanému možnost si vybrat z více nabízených možností, které ovšem musí plynout z hmotného práva.
Poslední modifikací žalobního návrhu je tzv. altenativa facultas, kde žalobce požaduje primární plnění, ale dává žalovanému možnost se zprostit plnění jiným, které žalobce určí. Rozdíl oproti alternativnímu žalobnímu návrhu je ten, že zde alternativní druh plnění nemusí plynout z hmotněprávních skutečností, které mezi účastníky nastaly.
Advokát v Olomouci JUDr. Lubor Ludma na závěr doplňuje, že pokud je účastník v řízení zastoupen advokátem a požaduje nahrazení nákladů řízení, je platebním místem právě zástupce účastníka.