Okresní soud v Olomouci usnesením ze dne 7. 8. 2015, č. j. 15 C 176/2015-16, nepřiznal osvobození od soudních poplatků žalobci Hockey club Olomouc, občanské sdružení, se sídlem v Olomouci v řízení ve věci vedené proti žalované HC Olomouc s. r. o., se sídlem v Olomouci, ve kterém se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 6 044 550 Kč z titulu bezdůvodného obohacení.
Hockey club Olomouc Okresnímu soudu v Olomouci ani v prodloužené lhůtě nepředložil náležitě vyplněné potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, a neprokázal tak existenci okolností, jež by přiznání osvobození v jeho případě odůvodňovaly.
Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 27. 10. 2015, č. j. 69 Co 338/2015-37, zmíněné rozhodnutí okresního soudu k odvolání Hockey club Olomouc potvrdil. Hockey club Olomouc v odvolacím řízení doplnil požadované dokumenty, z nichž podle jeho názoru vyplývalo, že je namístě jej přinejmenším částečně osvobodit od soudních poplatků, odvolací soud ovšem konstatoval, že beneficium osvobození ve smyslu § 138 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), odvolateli přiznat nelze, neboť v dané věci zřejmě bezúspěšně uplatňuje právo.
Domáhá se totiž vydání bezdůvodného obohacení dle § 451 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, jehož se žalované mělo dostat tím, že od Českého svazu ledního hokeje obdržela částku, která po právu náležela žalobci.
Na základě takto vylíčeného skutkového stavu ovšem k utvoření závazku z bezdůvodného obohacení mezi Hockey club Olomouc a HC Olomouc s. r. o. dojít nemohlo, poněvadž plnil-li Český svaz ledního hokeje žalované nedluh, vzniklo příjemkyni sporné částky bezdůvodné obohacení, avšak toliko na úkor toho, kdo plnění poskytl, nikoli k tíži žalobce.
Proti tomuto usnesení brojil Hockey club Olomouc dovoláním k Nejvyššímu soudu ČR, v němž upozorňuje, že (jak bylo předestřeno v žalobě) Český svaz ledního hokeje vzpomínanou částku na účet žalované převedl, jelikož se řídil jejím (protiprávním) pokynem.
V řízení o dovolání bylo postupováno podle o. s. ř. ve znění účinném od 1. 1. 2014, které je podle dle čl. II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, rozhodující pro dovolací přezkum.
Nejvyšší soud ČR zjistil, že dovolání bylo podáno řádně a včas, osobou k tomu oprávněnou a zastoupenou podle § 241 odst. 1 o. s. ř.
Advokát JUDr. Lubor Ludma k řízení v Olomouci doplňuje dotčenou právní úpravu.
Dle § 241 odst. 1 o. s. ř. není-li dále v o. s. ř. stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Notář může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy (konkrétně notářským řádem).
Dle § 237 o. s. ř. je dovolání v civilním soudním řízení přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak, není-li zákonem stanoveno jinak.
Nejvyšší soud ČR již v minulosti opakovaně vyložil, že o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva ve smyslu ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. jde zpravidla tehdy, je-li již ze samotných tvrzení účastníka, z toho, co je soudu známo z obsahu spisu či jiné úřední činnosti, nebo z toho, co je známo obecně, bez dalšího nepochybné, že vznesenému požadavku nemůže být vyhověno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 6. 2015, sp. zn. 25 Cdo 1191/2015).
Ačkoli lze dovolateli dát za pravdu potud, že právní kvalifikace nároku není pro soud závazná, neboť právní posouzení věci podle předpisů hmotného práva náleží soudu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 1. 2002, sp. zn. 25 Cdo 643/2000, případně rozsudek téhož soudu ze dne 8. 9. 2014, sp. zn. 28 Cdo 1798/2014).
Právo Hockey club Olomouc na náhradu škody způsobené žalovanou totiž ze žalobních tvrzení v posuzované kauze nevyplývalo ze stejného důvodu, proč nebylo ve vztahu mezi těmito subjekty myslitelné usuzovat na existenci závazku z bezdůvodného obohacení. Plnil-li Český svaz ledního hokeje nikoli Hockey club Olomouc (svému údajnému věřiteli), nýbrž žalované, vůči níž žádný dluh neměl (jak uvádí dovolatel), nemohl tím být přivozen zánik obligace mezi Hockey club Olomouc a Českým svazem ledního hokeje.
Majetkový stav Hockey club Olomouc před okamžikem plnění a po něm se tudíž nikterak nezměnil, pročež na jeho straně nedošlo ke vzniku majetkové újmy, jež je společným předpokladem důvodnosti nároku na vydání bezdůvodného obohacení i práva na náhradu škody.
Předestřené závěry platí bez ohledu na to, kdo dal Českému svazu ledního hokeje k provedení sporného převodu pokyn, a úvaha odvolacího soudu, dle níž na základě skutkového stavu vylíčeného v žalobě projednávanému návrhu nebylo lze vyhovět, tedy obstojí jako korektní.
Jelikož byla dovolatelem označená právní otázka v napadeném usnesení posouzena způsobem konformním s rozhodovací praxí Nejvyššího soudu ČR, muselo být předmětné dovolání odmítnuto coby nepřípustné (§ 243c odst. 1, věta první, o. s. ř.).
(citované usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 4. července 2016 sp. zn. 28 Cdo 185/2016)
Advokát v Olomouci JUDr. Lubor Ludma na závěr připomíná, že náklady řízení jsou dle § 137 o. s. ř. zejména hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, včetně soudního poplatku, ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců, náklady důkazů, tlumočné, náhrada za daň z přidané hodnoty, odměna za zastupování a odměna pro mediátora podle zákona o mediaci za první setkání s mediátorem nařízené soudem podle.
Odměna za zastupování patří k nákladům řízení, jen je-li zástupcem advokát nebo notář v rozsahu svého oprávnění stanoveného notářským řádem anebo patentový zástupce v rozsahu oprávnění stanoveného zákonem o patentových zástupcích.