Olomoucký magistrát a jím neakceptovaná omluva k jednání

Advokát v Olomouci JUDr. Lubor Ludma k postupu, který užil Olomoucký magistrát ve správním řízení ve věci projednávání přestupku.

Dne 21. 8. 2012 Policie České republiky oznámila Magistrátu města Olomouc (dále jen „Olomoucký magistrát“) podezření ze spáchání přestupku, kterého se měl dne 12. 8. 2012 dopustit žalobce (dále „stěžovatel“) tím, že řídil motorové vozidlo bez řidičského oprávnění.

Dne 12. 9. 2012 bylo stěžovateli doručeno oznámení o zahájení řízení a byl předvolán k ústnímu jednání na 20. 9. 2012. Zároveň byl poučen, že podle § 59 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), je povinen se dostavit včas na určené místo; nemůže-li tak ze závažných důvodů učinit, je povinen se bezodkladně s uvedením důvodů správnímu orgánu omluvit. Taktéž byl poučen, že podle § 74 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích (dále jen „zákon o přestupcích“), může být věc projednána v jeho nepřítomnosti, pokud se odmítne dostavit nebo se nedostaví bez náležité omluvy či důležitého důvodu.

Dne 18. 9. 2012 stěžovatel podal zásilku s žádostí o odročení nařízeného jednání. Uvedl, že dne 19. 9. 2012 odjíždí na plánovanou zahraniční dovolenou a vrací se dne 4. 10. 2012. Tuto skutečnost však nemohl doložit, neboť se jedná o zájezd organizovaný bez cestovní kanceláře prostřednictvím rodinného známého. Požádal proto o shovívavost a odročení nařízeného jednání na pozdější den. Zásilka byla dne 19. 9. 2012 doručena na Olomoucký magistrát.

Dne 20. 9. 2012 se nařízené jednání konalo v nepřítomnosti stěžovatele. Olomoucký magistrát konstatoval, že stěžovatel odeslal žádost o změnu termínu až téměř týden poté, co se o konání ústního jednání dozvěděl. Svoji žádost tedy neodeslal bezodkladně. Olomoucký magistrát ji proto nevyhodnotil jako náležitou omluvu.

Rozhodnutím ze dne 18. 10. 2012, Olomoucký magistrát rozhodl, že stěžovatel je vinen, že dne 12. 8. 2012 řídil motorové vozidlo bez řidičského oprávnění v rozporu s § 3 odst. 3 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), čímž spáchal přestupek podle § 125c odst. 1 písm. e) bod 1 téhož zákona. Za tento přestupek mu Olomoucký magistrát uložil pokutu ve výši 25 000 Kč a zákaz řízení všech motorových vozidel na dobu jednoho roku.

Stěžovatel podal proti rozhodnutí odvolání, v němž mimo jiné namítl, že mu Olomoucký magistrát neumožnil účast na ústním jednání a bezdůvodně rozhodl v jeho nepřítomnosti. Rozhodnutím ze dne 11. 1. 2013, Krajský úřad Olomouckého kraje (dále jen „žalovaný“) odvolání zamítl a rozhodnutí, které vydal Olomoucký magistrát, potvrdil.

Stěžovatel podal proti rozhodnutí žalovaného žalobu podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). Namítl, že v důsledku konání ústního jednání bez jeho účasti bylo porušeno jeho právo na řádnou obhajobu. Došlo k porušení nejen § 73 odst. 2 zákona o přestupcích, ale též čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci (dále jen „krajský soud“) žalobu zamítl rozsudkem ze dne 20. 11. 2014. S odkazem na judikaturu Nejvyššího správního soudu ČR konstatoval, že omluva z jednání musí být bezodkladná a důvody, o které se opírá, musí být relevantní. Podle krajského soudu stěžovatel žádný důležitý důvod nedoložil.

Stěžovatel napadl rozsudek krajského soudu kasační stížností odkazující na kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. b) s. ř. s. Podle něj došlo v důsledku konání ústního jednání v jeho nepřítomnosti před Olomouckým magistrátem k porušení jeho práva na řádnou obhajobu, k porušení § 74 odst. 1 zákona o přestupcích a zároveň k porušení čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

Ve věci je spornou otázka, zda Olomoucký magistrát postupoval v souladu s právními předpisy, když neakceptoval stěžovatelovu omluvu z jednání jako náležitou a projednal přestupek v jeho nepřítomnosti. Zatímco podle krajského soudu stěžovatel důvod pro odložení jednání nedoložil, stěžovatel má za to, že tímto důvodem byla jeho zahraniční dovolená.

Podle § 74 odst. 1 zákona o přestupcích koná o přestupku správní orgán v prvním stupni ústní jednání. V nepřítomnosti obviněného z přestupku lze věc projednat jen tehdy, jestliže odmítne, ač byl řádně předvolán, se k projednání dostavit nebo se nedostaví bez náležité omluvy nebo důležitého důvodu.

V rozsudku ze dne 20. 12. 2012, č. j. 4 As 61/2012 – 22, Nejvyšší správní soud ČR konstatoval: „S výjimkou situací, kdy zákon výslovně přenáší důkazní břemeno na jiný subjekt, musí být účastník řízení vždy schopen svá tvrzení přiměřeně doložit. Tím by se mělo předcházet případům, kdy účastník řízení uvede zkreslené či přímo nepravdivé údaje…“

V rozsudku ze dne 21. 6. 2013, č. j. 6 As 25/2013 – 23, Nejvyšší správní soud konstatoval ČR, že „pokud jde o omluvu z nařízeného ústního jednání, obviněného z přestupku nestíhá pouze povinnost tvrzení, ale též povinnost důkazní. Jinak by správní orgán stěží mohl důležitost důvodu v omluvě uvedeného zkoumat a hodnotit, ačkoliv v souladu se zákonem o přestupcích tak činit musí…“

Obdobná situace nastala i v nyní posuzované věci. Stěžovatel k žádosti o odročení nařízeného jednání nepřiložil žádný důkaz o plánované dovolené. Tím rezignoval na povinnost, plynoucí z výše citované judikatury, prokázat důvod, pro nějž se nemohl na jednání dostavit. Jak uvedl krajský soud, i dovolenou, jež není organizována cestovní kanceláří, lze doložit, například rezervací ubytování, smlouvou, elektronickou či jinou komunikací. S tímto závěrem stěžovatel v kasační stížnosti ani nepolemizuje a netvrdí, že by žádný takový důkaz o jeho dovolené neexistoval. Teprve v odvolacím řízení předložil dvě čestná prohlášení, podle nichž se měl zúčastnit ve dnech 19. – 29. 9. 2012 zahraniční dovolené.

Na základě výše vyložených důvodů Nejvyšší správní soud ČR uzavřel, že Olomoucký magistrát postupoval správně, tudíž kasační stížnost není důvodná, a proto ji zamítl (§ 110 odst. 1 věta druhá s. ř. s.).

(citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR č. j. 5 As 211/2014 – 23 ze dne 16. června 2016)

Advokát v Olomouci JUDr. Lubor Ludma dodává, že pokud existuje důvod pro neúčast na jednání, je třeba jej co nejrychleji doložit, aby nedocházelo k výše citovaným situacím.
Pokud chcete mít jistotu během řízení před orgánem veřejné moci, využijte toho, že Advokát v Olomouci nabízí právní služby, např. i v oblasti přestupkového práva.