Je-li ve výstraze ve smyslu § 231 odst. 4 věty první obch. zák. zřetelný odkaz na úpravu vyloučení z družstva, obsaženou ve stanovách družstva, jsou tím konkrétně označeny následky, které jsou s porušováním členské povinnosti spojeny (tj. vyloučení z družstva).
Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci usnesením ze dne 21. května 2013, č. j. 39 Cm 53/2012-102, prohlásil rozhodnutí členské schůze družstva konané dne 30. ledna 2012 o vyloučení navrhovatelky z družstva za neplatné.
K odvolání družstva Vrchní soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) ve výroku označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve věci samé, přičemž vyšel z těchto skutkových okolností:
1) Navrhovatelka jako tehdejší členka družstva obdržela 8. června 2011 od družstva dopis z 30. května 2011 obsahující upozornění, že dlouhodobě neplatí úhrady dle výměru nájemného – úhrad za užívání bytové jednotky, a dlužná částka tak od 1. ledna 2010 do 30. dubna 2011 činí 28.086 Kč. Družstvo navrhovatelku v dopise upozornilo, že bude-li se situace opakovat, přikročí vůči ní ke krokům, které mu umožňují jeho stanovy (článek 17 odst. 1).
2) Dne 14. října 2011 přijalo představenstvo družstva rozhodnutí o navrhovatelčině vyloučení z družstva, jež bylo písemně vyhotoveno a zasláno navrhovatelce 31. října 2011 s odůvodněním, že si své povinnosti související s placením úhrad neplní, čímž je dán důvod pro její vyloučení z družstva podle článku 17 odst. 1 písm. c) a článku 11 odst. 2 písm. b) stanov. Představenstvo v písemném vyhotovení rozhodnutí uvedlo, že v případě těchto důvodů není vyžadováno, aby byla navrhovatelka na neplnění si svých povinností písemně upozorňována, na možnost vyloučení z družstva však byla písemně upozorněna dopisem z 30. května 2011. Rozhodnutí o vyloučení z družstva obsahuje rozpis příslušných plateb a jim odpovídajících dlužných částek.
3) Podle článku 17 odst. 1 písm. c) stanov družstva může být jeho člen vyloučen, jestliže porušuje své členské povinnosti určené zákonem a stanovami (článek 11) nebo z jiných důvodů, zejména jestliže nezaplatil úhradu nebo část úhrady za užívání bytu nebo za plnění poskytovaná s užíváním bytu za dobu delší než dva měsíce.
4) Navrhovatelka se 18. listopadu 2011 proti rozhodnutí představenstva o svém vyloučení z družstva odvolala k členské schůzi.
5) Členská schůze družstva konaná 30. ledna 2012 potvrdila rozhodnutí o vyloučení navrhovatelky z družstva. Představenstvo toto potvrzení navrhovatelce oznámilo 21. února 2012.
6) Navrhovatelka podala návrh v projednávané věci 27. dubna 2012.
Odvolací soud dovodil, že návrh byl podán včas, tj. před uplynutím tříměsíční prekluzivní lhůty stanovené v § 231 odst. 5 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“). Konstatoval, že nutnost písemné výstrahy před vyloučením pro opětovné porušování členských povinností vyplývá přímo z kogentního ustanovení § 231 odst. 4 obch. zák., takže je zcela nerozhodné, že stanovy družstva předchozí písemnou výstrahu nepožadují.
Odvolací soud uzavřel, že rozhodnutí členské schůze z 30. ledna 2012, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí představenstva o navrhovatelčině vyloučení z družstva ze 14. října 2011, je neplatné, neboť mu nepředcházela řádná výstraha ve smyslu § 231 odst. 4 obch. zák. Tou nebylo ani upozornění z 30. května 2011, neboť formulace „Bude-li se situace opakovat, přikročí družstvo ke krokům vůči Vám, které mu umožňují stanovy družstva (čl. 17, odst. 1).“ je dle odvolacího soudu zcela nejasná, protože z ní není zřejmé, do kdy má navrhovatelka dluh uhradit.
V této souvislosti pak odvolací soud poukázal na usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 21. prosince 2010, sp. zn. 29 Cdo 4002/2009, uveřejněné pod číslem 91/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 91/2011“), podle něhož musí výstraha daná členovi družstva před vyloučením podle § 231 odst. 4 obch. zák. obsahovat alespoň (skutkové) vymezení členské povinnosti, jejíhož porušení se člen družstva dopouští, jakož i konkrétní označení následků, které jsou s dalším porušováním dané povinnosti spojeny (možnost vyloučení z družstva).
Proti usnesení odvolacího soudu podalo družstvo dovolání, opírajíc jeho přípustnost o § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), uplatňujíc dovolací důvod dle § 241a odst. 1 o. s. ř. (nesprávné právní posouzení věci).
Dovolatel má za to, že rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Odvolacímu soudu vytýká, že na projednávanou věc nesprávně aplikoval závěry učiněné Nejvyšším soudem České republiky v rozhodnutí R 91/2011. Namítá, že navrhovatelka byla na možnost vyloučení z družstva řádně upozorněna výzvou z 30. května 2011. Byť toto upozornění toliko odkazuje na článek 17 stanov družstva, jde nepochybně o dostatečnou specifikaci následků, které jsou s dalším porušováním dané povinnosti spojeny.
Podle § 231 odst. 4 obch. zák. člen může být vyloučen, jestliže opětovně a přes výstrahu porušuje členské povinnosti, nebo z jiných důležitých důvodů uvedených ve stanovách. Fyzická osoba může být vyloučena také, byla-li pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin, který spáchala proti družstvu nebo členu družstva. O vyloučení, které musí být členu písemně oznámeno, rozhoduje, pokud stanovy neurčují jinak, představenstvo. Proti rozhodnutí o vyloučení má právo podat člen odvolání k členské schůzi. Není-li právo na odvolání uplatněno do tří měsíců ode dne, kdy se člen dověděl nebo mohl dovědět o rozhodnutí o vyloučení, zaniká.
Z § 231 odst. 5 obch. zák. vyplývá, že soud na návrh člena, jehož se rozhodnutí týká, prohlásí rozhodnutí členské schůze o vyloučení za neplatné, je-li v rozporu s právními předpisy nebo stanovami. Není-li právo na podání návrhu uplatněno do 3 měsíců ode dne konání členské schůze, která vyloučení potvrdila, nebo jestliže nebyla řádně svolána, ode dne, kdy se člen mohl dovědět o konání členské schůze, která vyloučení potvrdila, nejpozději ale do jednoho roku od jejího konání, zaniká.
V rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky R 91/2011 bylo formulováno, že výstraha daná členovi družstva podle ustanovení § 231 odst. 4 věty první obch. zák., musí obsahovat alespoň (skutkové) vymezení členské povinnosti, jejíhož porušení se člen družstva dopouští, jakož i konkrétní označení následků, které jsou s dalším porušováním dané povinnosti spojeny (možnost vyloučení z družstva). V citovaném rozhodnutí bylo dovozeno, že placení nájemného (resp. úhrad za plnění poskytovaná s užíváním družstevního bytu) je jednou z členských povinností člena vůči bytovému družstvu, pro jejíž opětovné porušování může být člen z družstva vyloučen. Vyloučení pro tento důvod musí vždy předcházet výstraha (srov. důvody usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. října 2014, sp. zn. 29 Cdo 1155/2013).
Názor odvolacího soudu v projednávané věci, že upozornění z 30. května 2011 nesplňuje náležitosti výstrahy ve smyslu § 231 odst. 4 věty první obch. zák., Nejvyšší soud České republiky nesdílí. V upozornění je jasně a srozumitelně vymezena členská povinnost, jejíhož porušení se navrhovatelka dopustila (navrhovatelce je vytýkáno soustavné dlouhodobé neplacení předepsaných úhrad).
Formulace „Bude-li se situace opakovat, přikročí družstvo ke krokům vůči Vám, které mu umožňují stanovy družstva (čl. 17, odst. 1).“ je určitým a srozumitelným označením následků, které jsou s dalším porušováním dané členské povinnosti spojeny. Článek 17 stanov družstva (nazvaný „Zánik členství vyloučením člena“) totiž upravuje právě vyloučení člena z družstva.
Jinými slovy, je-li ve výstraze ve smyslu § 231 odst. 4 věty první obch. zák. zřetelný odkaz na úpravu vyloučení z družstva, obsaženou ve stanovách družstva, jsou tím konkrétně označeny následky, které jsou s porušováním členské povinnosti spojeny (tj. vyloučení z družstva), ve smyslu R 91/2011.
Skutečnost, že z výstrahy není zřejmé, do kdy má navrhovatelka svůj dluh vůči dovolateli uhradit, není pro posouzení určitosti výstrahy rozhodná (absence tohoto údaje nečiní výstrahu neurčitou).
Závěr odvolacího soudu, podle něhož vyloučení navrhovatelky z družstva nepředcházela řádná výstraha, tudíž není správný a dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř. byl uplatněn právem. Nejvyšší soud České republiky proto rozhodnutí odvolacího soudu podle § 243e odst. 1 o. s. ř. zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§ 243e odst. 2 věta první o. s. ř.).
(citováno z usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. března 2016 sp. zn. 29 Cdo 191/2016)
Advokát v Olomouci JUDr. Lubor Ludma na závěr doplňuje, že stanovy družstva jsou pro členy družstva právně závazné, tudíž se nimi musí řídit. Jsou-li v nich uvedeny podmínky k vyloučení z družstva, členská schůze o vyloučení rozhoduje na základě stanov a právních předpisů.